Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Svět

Johnson v britském parlamentu neprosadil brexitovou dohodu, EU poslal nepodepsaný dopis se žádostí o odklad

Britský premiér Boris Johnson foto: Reuters

Aktualizováno
Londýn - Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku. Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že dostal od britského premiéra Borise Johnsona dopis s žádostí o odklad brexitu. Podle BBC ale dopis nepodepsal, naopak k němu připojil další podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad brexitu za chybu.
  15:52aktualizováno  20. října 7:02

Tusk na Twitteru dopis dále nekomentoval ale uvedl, že na jeho základě začne konzultovat země EU.

Dopisy následují poté, co britská Dolní sněmovna v sobotu neschválila návrh dohody o brexitu. Sněmovna poměrem 322 hlasů ku 306 odhlasovala pozměňovací návrh, podle něhož se s definitivním schválením brexitové dohody musí počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.

Tím pádem vstoupil do hry zákon z minulého měsíce, který stanovuje, že vláda musí požádat o tříměsíční odklad brexitu, pakliže do dnešního data parlament neschválí „rozvodovou“ úmluvu, případně odchod z EU bez dohody.

Johhnson byl vždy proti odkladu brexitu a po sobotním neúspěchu ve sněmovně prohlásil, že o odsunutí termínu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu.

Podle BBC a The Sunday Times je odeslaná žádost o odklad nepodepsanou fotokopií textu dopisu, jak je uveden ve zmíněném zákoně. Doprovází ho dopis podepsaný premiérem uvádějící, že odklad brexitu by byla chyba. Podle dosavadních záměrů Británie i EU by brexit měl nastat 31. října.

Johnson v podepsaném dopise vyjádřil přesvědčení, že se celý proces podaří do 31. října dokončit. „Mnozí z těch, kteří dnes hlasovali proti vládě, naznačili, že novou dohodu a její bezodkladnou ratifikaci podporují,“ uvedl Johnson v listu, jehož kopii zveřejnil na twitteru Tim Shipman z listu The Sunday Times.

„Od té doby, co jsem se stal premiérem, jsem zdůrazňoval, a dnes jsem to v parlamentu zopakoval, že další průtahy by poškodily zájmy Británie a našich partnerů v EU a vztahy mezi nimi. Musíme tento proces dokončit, abychom mohli přejít k další fázi a vybudovat nový vztah,“ dodal britský premiér.

„Johnsonovo dětinské odmítnutí dokonce i podepsat dopis (s žádostí o odklad brexitu) potvrzuje, čeho jsme se vždy obávali, že Johnson se se svou arogancí domnívá, že stojí nad zákonem a nad odpovědností“, podotkl ve své reakci zveřejněné na twitteru labouristický předák John McDonnell.

Nebylo jasné, zda Johnson dopis pošle

Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu. V telefonátu s předsedou Evropské rady Johnson nicméně potvrdil, že pošle do Bruselu žádost o odklad brexitu.

Na očekávané hlasování o dokumentu jako takovém nakonec vůbec nedošlo poté, co vláda prohrála úvodní hlasování o pozměňovacím návrhy. Sněmovna poměrem 322 hlasů ku 306 odsouhlasila, že s definitivním schválením brexitové dohody se musí počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.

Dolní komora britského parlamentu.
Dolní komora britského parlamentu.

Přijatý pozměňovací návrh podle médií reagoval na obavu, že kdyby v sobotu poslanci podmínky brexitu podpořili, Británie by pak stejně mohla na konci měsíce vystoupit z EU bez dohody, protože by se do té doby nemuselo stihnout schválení příslušného ratifikačního zákona.

Podle zářijového zákona musela britská vláda o nový odklad brexitu požádat do půlnoci. Premiér Johnson po porážce v parlamentu prohlásil: „Nebudu s EU dojednávat odklad a ani nejsem ze zákona nucen tak učinit.“

Tusk uvedl, že na základě dopisu začne konzultovat se zeměmi EU a tato jednání mohou trvat několik dní. Podle deníku The Guardian nejmenovaní vysoce postavení unijní diplomaté již před tím potvrdili, že země EU nový odklad brexitu nejspíš odsouhlasí.

Nicméně francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na výsledek hlasování uvedl, že další odložení brexitu by nikomu neprospělo. Macron zároveň Johnsona požádal, aby rychle vyjasnil pozici Británie. Irský ministr zahraničí Simon Coveney připomněl, že se musí na rozhodnutí shodnout všechny členské státy EU. „Každý z lídrů tomu může zabránit a myslím si, že EU chce vidět jistotu a konec nekonečných vyjednávání a spekulací. Myslím si, že žádost o odložení není jednoznačná,“ uvedl Coveney.

Český premiér Andrej Babiš uvedl sdělil, že dnešního rozhodnutí britských poslanců velmi lituje. Doufá, že britská vláda co nejdřív vyjasní další postup.

Britská vláda podle médií plánuje příští týden předložit legislativní opatření pro ratifikaci nové „rozvodové“ dohody, která je podle Johnsona v současné situaci nejlepším možným řešením. O její prosazení v Dolní sněmovně se podle všeho bude znovu pokoušet už v pondělí.

Ve snaze zpečetit výsledek brexitového referenda z roku 2016 britská vláda svolala sobotní zasedání parlamentu poprvé od roku 1982. Britští poslanci letos třikrát odmítli původní návrh brexitové dohody, rozuzlení vleklé britské snahy opustit EU však zatím nepřináší ani upravená podoba dokumentu, kterou potvrdil poslední unijní summit.

Brexit zároveň nadále rozděluje britskou veřejnost, jak ukázala i dnešní masivní demonstrace v Londýně, kde pochodovaly nejméně desetitisíce zastánců členství v EU. Podle organizátorů se manifestace za nové brexitové referendum zúčastnil milion lidí. Zpravodajská společnost BBC uvedla, že účastníci odložení rozhodnutí o brexitové dohodě přijali s nadšením.

Přehled hlavních událostí kolem brexitu

24. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Premiér David Cameron oznámil rezignaci.

13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová.

29. března 2017 - Londýn oficiálně oznámil EU záměr z unie odejít na základě předchozí aktivace článku 50 (o vystoupení z EU) Lisabonské smlouvy.

9. července 2018 - Kvůli sporu ohledně tzv. plánu z Chequers premiérky Mayové, který chtěl zachovat více obchodních vazeb na EU, odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek Steve Baker.

14. listopadu 2018 - Vyjednavači obou stran se shodli na textu dohody včetně takzvané irské pojistky, a na znění doprovodné politické deklarace.

15. ledna 2019 - Britští poslanci poprvé odmítli dohodu o brexitu. Předseda labouristů Jeremy Corbyn podal návrh na vyslovení nedůvěry vládě, hlasování vláda ustála.

12. března 2019 - Dolní sněmovna i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z EU.

20. března 2019 - Premiérka Mayová dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

21. března 2019 - Lídři 27 zemí EU nabídli odklad do 22. května, pokud britský parlament schválí dohodu vystoupení, jinak jen do 12. dubna.

29. března 2019 - Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu.

5. dubna 2019 - Mayová znovu požádala EU o odklad brexitu do 30. června.

10. dubna 2019 - EU se Británií dohodla na dalším odkladu brexitu, a to až do 31. října.

24. května 2019 - Mayová oznámila, že 7. června skončí jako vůdkyně konzervativců.

23. července 2019 - Lídrem konzervativců zvolen Boris Johnson. O den později se stal premiérem a jmenoval nové ministry.

19. srpna 2019 - Johnson v dopise zaslaném Tuskovi irskou pojistku označil za nedemokratickou a vyzval, aby byla nahrazena závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit "alternativní ujednání". Tusk i EK odmítli.

4. září 2019 - Poslanci Dolní sněmovny schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit brexitu bez dohody. Johnson zároveň v parlamentu vyzval k uspořádání předčasných voleb 15. října, což poslanci odmítli.

6. září 2019 - Návrh zákona proti brexitu bez dohody schválila i Horní sněmovna, souhlas s ním vyjádřila 9. září i britská královna Alžběta II. a norma tak vstoupila v platnost.

2. října 2019 - Británie předala Evropské komisi písemný návrh změn v brexitové dohodě týkající se takzvané irské pojistky.

17. října 2019 - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i premiér Johnson oznámili, že Británie a EU se dohodly na podmínkách brexitu; severoirští unionisté v reakci uvedli, že jejich výhrady k některým částem dokumentu přetrvávají.

19. října 2019 - Dolní komora britského parlamentu na mimořádné schůzi o upravené brexitové dohodě přijala návrh, který požaduje nejdříve schválit zákon související s ratifikací podmínek brexitu. Podle britských médií tento vývoj znamená, že vláda požádá o odklad brexitu. Premiér Johnson po hlasování prohlásil, že nebude s EU jednat o odkladu. Vláda dle Johnsona příští týden předloží legislativní opatření pro ratifikaci "rozvodové" dohody.

Autor: