Bush sice připustil, že v Iráku trvá násilí, ale prohlásil, že irácké ozbrojené síly jsou schopny ho potírat vlastními silami. Bush reagoval na výrok čelného iráckého politika Ajáda Alávího, který kritici tažení proti Iráku předhazují prezidentovi Spojených států jako důkaz neúspěchu jeho strategie budování demokracie a hospodářské prosperity v této arabské zemi.
"Nesouhlasím (s tímto výrokem). Všichni uznáváme, že tam panuje násilí, že tam je sektářské násilí... ale občanská válka tam nepropukává," řekl Bush na úterní tiskové konferenci, která byla uspořádána den po třetím výročí vpádu amerických a britských vojsk do Iráku.
Bush opět odmítl říci termín stažení amerických jednotek a naznačil, že tam mohou zůstat i po vypršení jeho druhého volebního období v roce 2009. "Je to (stažení) samozřejmě náš cíl, ale rozhodovat o něm budou příští prezidenti a budoucí irácké vlády," řekl. Uvedl dále, že v iráckém vývoji spatřuje "pokrok".
"Děláme pokrok a... také tam přinášíme oběti," zhodnotil Bush roli Spojených států v Iráku. "Iráčané měli příležitost svou zemi rozdělit, ale neučinili to," zdůraznil prezident. Konstatoval, že iráčtí politici musejí využít šance, "odsunout stranou politické rozdíly" a vytvořit "vládu národní jednoty".
Pouliční problémy
Na dotaz, zda by obětoval životy amerických vojáků v případné irácké občanské válce, prezident zopakoval, že žádná taková válka není. Podle něho panují v Iráku "pouliční" problémy, avšak irácké ozbrojené síly si dokážou s obtížnými situacemi poradit.
Překvapivě svolaná tisková konference je podle tiskových agentur součástí Bushovy snahy získat zpět důvěru veřejnosti v to, že dokáže řídit iráckou agendu. Podle průzkumů veřejného mínění se většina Američanů domnívá, že nynější šéf Bílého domu situaci v Iráku nezvládá. Většina také zpochybňuje důvody, proč prezident invazi do Iráku nařídil.
"Nechtěl jsem tuto válku," odpověděl prezident na dotaz, zda se na ni chystal od samého nástupu do druhého funkčního období. Řekl, že nejprve zlikvidoval hrozbu Talibanu v Afghánistánu, kde si teroristická skupina Al Kajda, zodpovědná za útoky proti New Yorku a Washingtonu v roce 2001, zřídila výcvikové tábory.
"Spatřoval jsem hrozbu také v Iráku," dodal poté a připomněl, že Rada bezpečnosti OSN tehdy jednomyslně odhlasovala rezoluci požadující od režimu Saddájma Husajna, aby odzbrojil a povolil kontroly, zda nevlastní zakázané zbraně hromadného ničení. "Spolupracoval jsem se světem," vysvětlil Bush svůj tehdejší postup vůči Iráku.
Na adresu sousedního Íránu Bush poznamenal, že je "nepřípustné", aby podněcoval násilí v Iráku a dodával materiály na výrobu podomácku zhotovených náloží. Dodal, že chystaná americko-íránská jednání se omezí jen na tuto záležitost. Spojené státy podezřívají Írán, že jeho civilní jaderný program je pláštíkem pro získání nukleárních zbraní.
Podle Bushe by s nimi Írán mohl "vydírat svět", což Washington nepřipustí. Dodal však, že jednání o íránském jaderném programu se povedou na mezinárodní úrovni a "Íránci musejí slyšet jednotný hlas světa". "Naším úkolem je zajistit, aby mezinárodní vůle zůstávala nezlomná a jednotná a abychom tento problém mohli řešit diplomatickou cestou," řekl Bush. O íránském jaderném programu jedná Rada bezpečnosti OSN poté, co Teherán odmítl kontrolu svých jaderných zařízení a trvá na právu obohacování uranu pro svůj energetický program.
"Nesouhlasím (s tímto výrokem). Všichni uznáváme, že tam panuje násilí, že tam je sektářské násilí... ale občanská válka tam nepropukává," řekl Bush na úterní tiskové konferenci, která byla uspořádána den po třetím výročí vpádu amerických a britských vojsk do Iráku.
Bush opět odmítl říci termín stažení amerických jednotek a naznačil, že tam mohou zůstat i po vypršení jeho druhého volebního období v roce 2009. "Je to (stažení) samozřejmě náš cíl, ale rozhodovat o něm budou příští prezidenti a budoucí irácké vlády," řekl. Uvedl dále, že v iráckém vývoji spatřuje "pokrok".
"Děláme pokrok a... také tam přinášíme oběti," zhodnotil Bush roli Spojených států v Iráku. "Iráčané měli příležitost svou zemi rozdělit, ale neučinili to," zdůraznil prezident. Konstatoval, že iráčtí politici musejí využít šance, "odsunout stranou politické rozdíly" a vytvořit "vládu národní jednoty".
Pouliční problémy
Na dotaz, zda by obětoval životy amerických vojáků v případné irácké občanské válce, prezident zopakoval, že žádná taková válka není. Podle něho panují v Iráku "pouliční" problémy, avšak irácké ozbrojené síly si dokážou s obtížnými situacemi poradit.
Překvapivě svolaná tisková konference je podle tiskových agentur součástí Bushovy snahy získat zpět důvěru veřejnosti v to, že dokáže řídit iráckou agendu. Podle průzkumů veřejného mínění se většina Američanů domnívá, že nynější šéf Bílého domu situaci v Iráku nezvládá. Většina také zpochybňuje důvody, proč prezident invazi do Iráku nařídil.
"Nechtěl jsem tuto válku," odpověděl prezident na dotaz, zda se na ni chystal od samého nástupu do druhého funkčního období. Řekl, že nejprve zlikvidoval hrozbu Talibanu v Afghánistánu, kde si teroristická skupina Al Kajda, zodpovědná za útoky proti New Yorku a Washingtonu v roce 2001, zřídila výcvikové tábory.
"Spatřoval jsem hrozbu také v Iráku," dodal poté a připomněl, že Rada bezpečnosti OSN tehdy jednomyslně odhlasovala rezoluci požadující od režimu Saddájma Husajna, aby odzbrojil a povolil kontroly, zda nevlastní zakázané zbraně hromadného ničení. "Spolupracoval jsem se světem," vysvětlil Bush svůj tehdejší postup vůči Iráku.
Na adresu sousedního Íránu Bush poznamenal, že je "nepřípustné", aby podněcoval násilí v Iráku a dodával materiály na výrobu podomácku zhotovených náloží. Dodal, že chystaná americko-íránská jednání se omezí jen na tuto záležitost. Spojené státy podezřívají Írán, že jeho civilní jaderný program je pláštíkem pro získání nukleárních zbraní.
Podle Bushe by s nimi Írán mohl "vydírat svět", což Washington nepřipustí. Dodal však, že jednání o íránském jaderném programu se povedou na mezinárodní úrovni a "Íránci musejí slyšet jednotný hlas světa". "Naším úkolem je zajistit, aby mezinárodní vůle zůstávala nezlomná a jednotná a abychom tento problém mohli řešit diplomatickou cestou," řekl Bush. O íránském jaderném programu jedná Rada bezpečnosti OSN poté, co Teherán odmítl kontrolu svých jaderných zařízení a trvá na právu obohacování uranu pro svůj energetický program.
