Soupeření o vesmír. Alan Shepard měl odstartovat už v březnu, zbrzdily ho potíže s nosnou raketou Redstone |
Několik minut po startu se oddělil aerodynamický kryt horní části rakety, a bylo tak vidět samotný modul s nápisem „Čína osídlila vesmír“. Krátce poté se oddělila raketa a Tchien-che rozvinula solární panely, které budou stabilním zdrojem energie, uvedla agentura AP.
Tchien-che bude základní obytnou sekcí pro tříčlenné posádky, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Modul bude zajišťovat energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly.
Pozdější připojení těchto modulů umožní spojovací uzel na Tchien-che, který bude využíván i k zakotvení pilotovaných a nákladních lodí Šen-čou a Tchien-čou. Uzel poskytne také přechodovou komoru pro výstupy astronautů ze stanice.
Start rakety s orbitální stanicí sledovali z kontrolního střediska v Pekingu živě nejvyšší čínští představitelé včetně premiéra Li Kche-čchianga. K úspěchu osobně gratuloval i prezident Si Ťin-pching. „(Tchien-che) je klíčový pilotní projekt v budování mocného národa na poli technologie i ve vesmíru,“ citovala z jeho projevu státní média.
Čína plánuje v letech 2021 a 2022 k dokončení svého orbitálního komplexu jedenáct misí. Zahrnují vypuštění tří modulů, čtyři zásobovací lety nákladních lodí Tchien-čou a čtyři cesty posádek loděmi Šen-čou.
Do výcviku je zapojeno nejméně 12 astronautů, kteří by se mohli na stanici vydat. Jsou mezi nimi jak lidé se zkušenostmi z předchozích letů do vesmíru, tak nováčci. Nechybějí ani ženy. Podle amerických expertů je jeden z letů plánován na květen a další na červen.
Dokončená čínská orbitální stanice ve tvaru písmene T bude obíhat ve výšce 340 až 450 kilometrů nad zemským povrchem a bude mít s 66 tunami přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily.
X-15 létal i do vesmíru. Experimentální letadlo třináctkrát splnilo kritéria pro kosmický let |
V přípravách na svou vlastní vesmírnou stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu kolem Země dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeský palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v v atmosféře v roce 2018, druhá kontrolovaně zanikla o rok později.
Mise Tchien-che přichází jen několik týdnů před plánovaným přistáním čínské sondy na Marsu. Pokud se přistání podaří a na Marsu začne pracovat čínské robotické vozítko, stane se Čína teprve druhou zemí po USA, jež dokáže na rudé planetě provozovat takového automatického výzkumníka. Čínská sonda Tchien-wen obíhá kolem Marsu od února a sbírá data.
