Macron by si měl sám zjistit, zda není ve stavu mozkové smrti, útočil Erdogan |
V listopadu se Turecko s Libyí domluvilo o ekonomických zónách ve Středozemním moři. O jejich dohodě ale lídři zemí Evropské unie tvrdí, že je v rozporu s mořským právem a narušuje svrchovanost třetích zemí, konkrétně Řecka a Kypru.
V neděli Erdogan turecké televizi A Haber řekl, že dohoda sice znepokojuje Řeky, ale chrání turecká práva. Prohlásil také, že Turecko bude v budoucnu vyvážet energetické zdroje a že bez Turecka nebude uzavřena žádná smlouva o zdrojích ve východním Středomoří.
Libyjsko-tureckou dohodou z minulého měsíce si obě strany vymezily své výlučné ekonomické zóny ve Středomoří. Turecko si v ní nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na kterou si dělá nárok Řecko. Proti dohodě protestovaly vedle Řecka také Egypt a Kypr. Neschvaluje ji ani východolibyjská vláda sídlící v Tobrúku, která se Sarrádžovým kabinetem soupeří o moc v občanskou válkou poničené zemi.
Ve sporu o námořní hranice jde zejména o ekonomické zájmy a o právo na případnou těžbu nerostných surovin. Země EU v říjnu otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace kvůli nepovoleným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru. Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část vrty před možnou těžbou ropy.
Erdogan: na případné sankce USA odpovíme
Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy vyžívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou jsou dlouhodobě napjaté, a to především kvůli tureckému postupu v Sýrii a tureckému nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400.
Turecko si stanovuje podmínky. Naše armáda opustí Sýrii tehdy, až to udělají ostatní země, řekl Erdogan |
„Pokud pro nás bude nezbytné takový krok podniknout, tak na něj samozřejmě máme pravomoc. Pokud to bude nutné, tak Incirlik uzavřeme,“ řekl Erdogan. Dodal, že Turecko by také mohlo uzavřít radarovou základnu Kürecik. „Pokud nám budou vyhrožovat zavedením sankcí, tak samozřejmě odpovíme,“ prohlásil.
Leteckou základnu Incirlik používají Spojené státy k operacím na Blízkém východě, zejména v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku. Média se rovněž shodují v tom, že na základně, kde jsou přítomni už desítky let, mají Američané uskladněné jaderné zbraně.
O uzavření Incirliku i dalších základen, které v Turecku Američané využívají, tento týden hovořil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu.
Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou zkomplikovalo také čtvrteční hlasování v Senátu USA, který přijal rezoluci, v níž se vraždění Arménů v době Osmanské říše označuje jako genocida. Sněmovna reprezentantů USA rezoluci schválila v říjnu. Turecko termín genocidy v případě masakrů Arménů odmítá, i když jej používají tři desítky zemí. Podle odhadů historiků přišlo tehdy o život přes milion Arménů.
