Etiopská armáda vstoupila do správního střediska Tigraje. Premiér Ahmed prohlásil operaci za ukončenou |
Lidovky.cz: Co je příčinou bojů v Tigrajském státě na severu Etiopie? Jde o čistě etnický konflikt, nebo o něco víc?
V Etiopii jsou veškeré konflikty vnímané jako etnické, nicméně tato identita je silně zpolitizovaná. Podle mého názoru se jedná o základní charakter státu, totiž zda se i nadále bude prosazovat tzv. etnický federalismus, či zda zvítězí občanský princip. Premiér Abiy Ahmed prosazuje občanský přístup – tedy aby se obyvatelé v první řadě cítili jako Etiopané a až v druhé řadě jako Oromové, Amharové, Tigrajci či další etnické skupiny. A v Tigraji tento princip evidentně nenachází odezvu.
Lidovky.cz: Proč?
Obyvatelé Tigraje vnímají současnou situaci tak, že ztratili své dřívější, privilegované postavení a čelí útlaku. Že jsou v rámci Etiopie zatlačovaní do pozadí. A cítí, že bodem zlomu byl nástup současného premiéra do úřadu (Abiy se stal předsedou etiopské vlády v dubnu 2018 – pozn. red.). Navíc Abiy pochází z „konkurenční“ etnické skupiny Oromů. Proto ten zuřivý odpor Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) proti federální armádě.
Lidovky.cz: Tigrajců je ale jen asi šest milionů, docela malý podíl ze 110milionové země. Kde se vzala jejich „ztracená“ privilegia?
Byla to právě tigrajská TPLF, která stála v čele odporu proti marxistické diktatuře Mengistua Hailea Mariama v 70. a 80. letech minulého století. A jen pár let po svržení jeho režimu vypukla krvavá válka s Eritreou, v níž se Tigrajci také silně angažovali.
Výsledkem bylo, že členové tigrajského etnika ovládli mnoho důležitých postů v celostátní politice, armádě, administrativě i byznysu. Podle jejich názoru šlo o zasloužené výhody, vždyť to přece byli právě oni, kdo v těžkých dobách za Etiopii nejvíce trpěli.
Jejich výsadní postavení skončilo ale s nástupem Abiye k moci a v souvislosti s jeho odklonem od zmíněného etnického federalismu. Olej do ohně přililo i odložení parlamentních voleb původně plánovaných na srpen 2020 z důvodu šíření koronaviru; Tigrajci proto dnes vnímají Abiye jako nelegitimního politika.
Lidovky.cz: Čelí Tigrajci skutečně perzekuci, jak mnozí z nich tvrdí?Je pravda, že ve zmíněném roce 2018 se skutečně karta obrátila. Mnozí Tigrajci – včetně těch, kdo zastávali vysoké posty – se po Abiyově nástupu k moci raději stáhli do své „domoviny“, tedy do Tigrajského státu. Někteří z těch, kdo zůstali v jiných částech Etiopie, pak skutečně čelili perzekucím, třeba studenti na univerzitách či podnikatelé. Byly zaznamenány případy, kdy se Tigrajcům vypalovaly domy, docházelo i k vraždám.