16. července 2019 18:46, aktualizováno  21:06 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Europoslanci těsně potvrdili von der Leyenovou do čela Evropské komise

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. | foto: REUTERS/Vincent Kessler

Štrasburk V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. V dnešním tajném hlasování získala její nominace těsnou podporu 383 poslanců europarlamentu, oznámil jeho předseda David-Maria Sassoli. Německá politička, kterou do funkce navrhl summit EU počátkem tohoto měsíce, potřebovala nejméně 374 hlasů. Nakonec tedy obdržela jen o devět hlasů více. Proti bylo 327 členů Evropského parlamentu.

„Děkuji vám za důvěru, kterou jste mi dali,“ řekla von der Leyenová, blízká spolupracovnice německé kancléřky Angely Merkelové, krátce poté co šéf europarlamentu oznámil výsledky hlasování. Uvedla, že si je vědoma velké zodpovědnosti, která před ní nyní stojí.

Nynější europoslanec za Itálii Silvio Berlusconi gratuluje nové šéfce EK Ursule...
Dosluhující šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová blahopřeje Ursule...

Své zvolení šedesátiletá německá politička pokládá za hlas „pro silnou Evropu od východu na západ, od severu k jihu“, pro Evropu, která je odhodlána bojovat za vlastní budoucnost a nebojovat mezi sebou.

Český premiér Andrej Babiš  von der Leyenové pogratuloval na Twitteru ke zvolení. Zdůraznil, že je to schopná žena a že její kandidaturu podporoval.

16.července 2019 v 20:52, příspěvek archivován: 16.července 2019 v 21:05

Gratuluji @vonderleyen k úspěchu ve volbě! Do čela @EU_Commission poprvé usedne žena – a to žena velmi kompetentní! Její volbu jsem podporoval a těším se na spolupráci v Evropské radě a doufám, že již zanedlouho budeme mít příležitost osobně probrat naše očekávání od EU.

Na první tiskové konferenci krátce po zvolení Von der Leyenová uvedla, že si ve svém budoucím týmu přeje odpovídající zastoupení zemí z východní a střední Evropy.

„Je pro mne důležité najít komisaře, kteří budou moci mít významná portfolia tak, aby bylo jasné, že východ a střed Evropy jsou zastoupeny odpovídajícím způsobem,“ uvedla šéfka budoucí Evropské komise. Zdůraznila, že její tým by měl být vysoce oddán své práci. „Dnes žádám lídry zemí EU, aby mi nabídli do komise ty nejlepší kandidáty co nejdříve to půjde,“ prohlásila.

Z výsledku tajného hlasování je však patrné, že von der Leyenová nedokázala o svých kvalitách pro práci v čele Evropské komise přesvědčit značný počet europoslanců ani z těch frakcí, které jí oficiálně před tajným hlasováním vyslovily podporu. 

Spokojenost i kritika

„V demokracii platí, že většina je většina,“ reagovala na výsledek tajné volby německá politička na tiskové konferenci. Připomněla, že před dvěma týdny, kdy se na jejím jméně překvapivě shodl unijní summit, byla její podpora ještě nižší. Byl to ovšem podle ní do značné míry důsledek toho, že se šéfové států a vlád rozhodli nerespektovat princip takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických frakcí, z nichž se očekával výběr šéfa nové Evropské komise.

„Viděla jsem tedy, že je třeba práce s politickými skupinami, abych je přesvědčila. A dala dohromady pracovní program pro příštích pět let. Jsem neskutečně šťastná, že ani ne po dvou týdnech se nám podařilo dosáhnout proevropské většiny. To je solidní start,“ prohlásila. Přeje si s europarlamentem pracovat konstruktivně na klíčových úkolech, které před EU stojí. „Před dvěma týdny se zdálo nemožné, že se do této fáze dostanu,“ dodala.

Její zvolení uvítal lídr evropských lidovců Manfred Weber, který byl v květnových eurovolbách právě „spitzenkandidátem“ a tedy uchazečem o funkci, do níž nyní von der Leyenovou europarlament potvrdil. „Prokázala, že je odhodlanou Evropankou s ambiciózní agendou pro budoucnost,“ uvedl.

Výsledek naopak kritizovala například levicová frakce GUE/NGL, která snahu von der Leyenové dostat poslance na svou stranu označila v prohlášení po volbě za „prázdné sliby učiněné na poslední chvíli“. Návrhy týkající se ochrany klimatu jsou podle levicové frakce nedostatečné a cynické podobně jako její plány v daňové oblasti.Pro liberální frakci Obnova Evropy bude důležité, zda von der Leyenová skutečně splní své sliby. „Budeme se dál angažovat v konstruktivním a transparentním dialogu, abychom splnili sliby, které jsme dali našim voličům,“ zdůraznil lídr frakce v EP Dacian Ciolos.

Stávajícího předsedu EK Jeana-Claudea Junckera by měla von der Leyenová nahradit od počátku listopadu. Do té doby musí ve spolupráci s členskými zeměmi EU sestavit svůj tým, přeje si přitom co nejvyrovnanější zastoupení mužů a žen. Každého z budoucích eurokomisařů čeká následně slyšení před příslušnými výbory europarlamentu a bývá pravidlem, že někteří neuspějí.

Profil Ursuly von der Leyenové (60)

  • Ursula von der Leyenová vzešla počátkem července z třídenních jednání lídrů zemí Evropské unie jako kompromisní kandidát na místo předsedkyně EK. Dnes byla do funkce schválena a stane se tak první ženou v této funkci a druhým šéfem EK z Německa.
  • Její kandidatura vyvolala i kritické reakce části europoslanců. Jedním z důvodů bylo, že ani nekandidovala v květnových eurovolbách, a také to, že šéfové členských zemí EU nerespektovali její nominací volební princip vedoucích kandidátů (spitzenkandidátů) evropských politických skupin. Rozhořčení dal najevo například místopředseda nejsilnějšího klubu evropských lidovců (EPP) Esteban Gonzáles Pons, který ale zároveň připustil, že lidovečtí poslanci von der Leyenovou podpoří. Její kandidaturu podpořili i dosluhující předseda EK Jean-Claude Juncker nebo předseda Evropské rady Donald Tusk.
  • Nominaci političky křesťanských demokratů (CDU) kritizovali i němečtí sociální demokraté, kteří jsou součástí německé vlády velké koalice CDU/CSU a SPD. "Von der Leyenová je náš nejslabší ministr. To je zřejmě dost na to stát se šéfem Komise," stěžoval si například bývalý šéf SPD Martin Schulz. Další bývalý šéf SPD Sigmar Gabriel dal najevo přesvědčení, že její navržení bez předchozího souhlasu německé vlády je porušením koaličních pravidel a důvodem, aby SPD opustila vládu. Jedna ze současných prozatímních šéfek SPD Malu Dreyerová nominaci von der Leyenové na šéfku EK nevidí jako důvod rozpadu německé vládní koalice.
  • Europoslancům von der Leyenová mimo jiné slíbila, že se zaměří na dodržování zásad právního státu, digitalizaci, konkurenceschopnost a boj proti klimatickým změnám. Uvedla, že EU je ochotná a připravená k dialogu s Ruskem, ale vždy bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. V oblasti migrace je podle von der Leyenové potřeba výrazně zvýšit počet zaměstnanců Evropské pobřežní a pohraniční stráže, a to na 10.000 nejpozději do roku 2024. Navrhnout chce také reformu migrační a azylové politiky.
  • Ministryní obrany je von der Leyenová od prosince 2013. Stala se vůbec první ženou v tomto úřadě v Německu. Od roku 2009 je také místopředsedkyní CDU a poslankyní Spolkového sněmu. V letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí, v letech 2005-2009 byla v první vládě Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Její otec Ernst Albrecht byl významný politik CDU a dlouholetý ministerský předseda země Dolní Sasko (1976-1990).
  • V ostře sledované funkci ministryně obrany zažila několik vypjatých situací. Kvůli skandálu kolem dvou vojáků, kteří zřejmě chystali teroristický útok, oznámila reformu ozbrojených sil. Německá armáda také v roce 2017 přesunula část svých vojáků ze základen v Turecku, což bylo vyústěním opakovaného sporu s Tureckem o návštěvy německých poslanců u vojáků bundeswehru. Pod jejím vedením Německo zesílilo vojenskou spolupráci s Francií a německá armáda zvýšila počet vojáků, kteří řeší uprchlickou krizi. V roce 2015, kdy vypukla migrační krizi, otevřeně kritizovala Maďarsko za to, že maďarská policie použila slzný plyn a vodní děla proti migrantům, kteří pronikli přes plot na hranici se Srbskem a snažili se dostat do Maďarska.
  • Letos v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyzvala k větší účasti své země a EU ke společné obraně NATO. Kritiku USA, které chtějí, aby evropští spojenci zvýšili výdaje na obranu, označila za oprávněnou. Kvůli tomu se dostala do sporu s ministrem financí Olafem Scholzem z SPD.
  • Ve funkci občas čelila kritice za neznalost svého resortu. Kritiku vyvolaly její úvahy o tom, že by Německo mohlo do armády přijímat občany jiných zemí EU. Podle jejích kritiků také velká část německé vojenské techniky stále není bojeschopná. Například loni na jaře byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter. Terčem kritiky i vtipů je mnohonásobně předražená a stále nedokončená rekonstrukce lodi Gorch Fock, časté problémy německých vládních letadel nebo velkorysé odměny, které její ministerstvo platilo externím poradcům a kterými se zabývá parlamentní vyšetřovací komise.
  • Von der Leyenová se narodila 8. října 1958 v Bruselu v době, kdy tam její otec pracoval pro Evropské hospodářské společenství. V Bruselu žila až do svých 13 let.
  • Vystudovala ekonomii a medicínu, v letech 1992-1996 žila v USA, kde její manžel, profesor medicíny a podnikatel Heiko von der Leyen, s nímž má sedm dětí, pracoval na Stanfordově univerzitě. Před vstupem do politiky pracovala jako lékařka a ve výzkumu. Členkou CDU je od roku 1990. V letech 2003 až 2005 byla poslankyní dolnosaského sněmu a ministryní zemské vlády.
  • Před lety čelila plagiátorské kauze, ale v březnu 2016 nakonec senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru rozhodl, že si může ponechat doktorát, i když v její dizertační práci z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.
ČTK