Vadil mu přístup k migraci. Extremista se přiznal k vraždě německého politika Lübckeho |
K vraždě Lübckeho se již před několika dny přiznal 45letý Stephan E. (některá německá média jej identifikují jako Stephana Ernsta), který je podle vyšetřovatelů pravicovým extremistou s násilnými sklony a v minulosti byl několikrát trestán. Stephan E. nyní rozkryl detaily případu s tím, že měl k dispozici celý zbrojní arzenál, ke kterému se dostal za pomoci dvou dalších mužů: zprostředkovatele, který pocházel ze stejné oblasti jako on, a prodejce zbraní ze Severního Porýní – Vestfálska.
Policie v noci na včerejšek oba muže zadržela a vykonala u nich domovní prohlídky. Zatím není jisté, zda měli také vazby na pravicově extremistickou scénu, nicméně v obydlí prostředníka policisté zajistili předměty s nacistickou tematikou. Dosud také není jasné, zda muži věděli o Ernstově úmyslu zlikvidovat Lübckeho.
Hlavní linka vyšetřování Lübckeho vraždy od začátku staví na politickém motivu činu. Lübcke, až do své smrti prezident Vládního obvodu Kassel, byl od začátku migrační krize v roce 2015 znám vstřícným postojem k uprchlíkům mířícím do Německa a stal se za své názory opakovaně terčem výhrůžek a nenávistných projevů ze strany krajní pravice.
Lübckeho vraždu zmínil ve svém včerejším projevu také spolkový ministr vnitra Horst Seehofer z křesťansko-sociální unie (CSU), když prezentoval výroční zprávu Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV).
Podle ní počet pravicových extremistů od roku 2014 stoupá a v současnosti dosahuje počet osob ochotných sáhnout k násilí 12 700. Na druhé straně politického spektra, na extrémní levici, BfV identifikuje 9000 radikálů. Nebezpečných islamistů má být v Německu 11 300.
Rostoucí počty násilných činů ze strany sympatizantů krajní pravice v Německu připomněly selhání policejních složek a tajných služeb v případu krajně pravicové teroristické buňky zvané Národněsocialistické podzemí (NSU), která byla rozkryta v roce 2011. Její členové spáchali od roku 2000 sérii vražd na osobách tureckého, řeckého a kurdského původu, provedli několik bombových útoků a přepadávali banky. Kriminální činnost NSU však kvůli liknavosti a špatné koordinaci silových složek dlouho unikala pozornosti.
Poslanec AfD zůstal sedět
Rozruch na politické scéně způsobil také incident v bavorském zemském sněmu. Během zasedání pronesla předsedkyně Ilse Aignerová (CSU) krátkou vzpomínku na Waltera Lübckeho, během níž byli poslanci vyzváni, aby vstali. Poslanec Ralph Müller za Alternativu pro Německo (AfD) však zůstal sedět.
AfD bývá často obviňována z krajně pravicových postojů a ze sympatií k neonacistické scéně. Ostatní politické strany toto symbolické „gesto“ ostře odsoudily. Křesťanští demokraté již dříve obvinili AfD ze spoluviny na Lübckeho vraždě s tím, že AfD „legitimizovala jazyk nenávisti, vedoucí k politickému násilí“.
