V pátek Le Penová na zasedání širšího výboru strany v Lyonu oznámila, že změnu podpořili v korespondenčním hlasování členové strany. Pro podle Le Penové hlasovalo přes 80 procent z nich.
„Svět se mění a my také. Ve světě a v Evropě fouká nový vítr,“ prohlásila v pátek Le Penová podle francouzských médií.
Šéfkou Národní fronty je opět Le Penová, chce změnit název strany |
Bývalý šéf FN Jean-Marie Le Pen označil nový název za zradu, „ostudné mazání identity“ strany a nejdrsnější ránu, jakou kdy strana od svého vzniku v roce 1972 dostala. Le Pen byl šéfem FN téměř 40 let. Skončil v roce 2011, kdy jej nahradila jeho dcera Marine Le Penová. FN loni utrpěla porážku v prezidentských volbách, když Le Penová výrazně prohrála ve druhém kole s Emmanuelem Macronem. V červnových parlamentních volbách do 577členného Národního shromáždění získala strana osm křesel, čímž si o šest polepšila.
Nechce být vnímána jako protestní hnutí
Strana, která se staví proti evropské integraci a proti imigraci, se od té doby pokouší přiblížit k hlavnímu proudu francouzské politické scény. Nechce už být vnímána jako protestní hnutí, ale potenciální vládní síla. Pod vedením Le Penové se Národní fronta distancovala od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze „pravým Francouzům“ a chránit je před globalizací a před „islamizací“ Francie.
Podle agentury AP Le Penová doufá, že šance její strany posílí i první populistická vláda v západní Evropě, která vznikla v Itálii a v pátek složila přísahu. „Je to vítězství demokracie nad zastrašováním a výhrůžkami Evropské unie. Nic nezabrání návratu lidu na scénu dějin,“ napsala Le Penová v pátek na svém twitteru.
Národní frontaKrajně pravicová strana se staví proti evropské integraci a proti imigraci. Od roku 2011 ji vede Marine Le Penová, která loni postoupila do druhého kola prezidentských voleb, ve kterém výrazně prohrála. Vedení strany převzala od svého otce a zakladatele strany, Jeana-Marii Le Pena. Le Pen založil FN v roce 1972, když kolem sebe sdružil odpůrce přistěhovalců a evropské integrace, stejně jako některé monarchisty a klerikály. Od začátku byla populistickou stranou. Její původní název zněl Národní fronta za francouzskou jednotu. Pod vedením Marine Le Penové se FN distancovala od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací a před "islamizací" Francie. Parlamentní zisky FN v průběhu let rostly a zase se snižovaly. V roce 1986 měla 35 křesel v parlamentu, po změně volebního systému už jen po jednom v letech 1988 a 1997. Její vliv se výrazně snížil po odštěpení frakce Le Penova rivala Bruna Mégreta v roce 1999. V parlamentních volbách v letech 2002 a 2007 strana pohořela a žádný mandát nezískala. Po změně vedení a po volbách v roce 2012 měla v parlamentu dvě křesla. Úspěšnější byla loni v červnu, když ve volbách do parlamentu získala osm křesel. Poslankyní byla zvolena i Le Penová, která se tak poprvé probojovala do francouzského Národního shromáždění. Doposud působila jako poslankyně Evropského parlamentu. Národní fronta tradičně boduje ve volbách do Evropského parlamentu. Již v roce 1984 získala osm mandátů, nejmenší zastoupení měla po volbách v roce 2009 (čtyři mandáty), největší má nyní, když ve volbách v roce 2014 získala 24 křesel v EP, tedy zhruba třetinu z 74 mandátů určených pro Francii. Na konci roku 2017 měla FN asi 80 tisíc členů, z toho přes 50 tisíc přispěvatelů. |
