Mezi oběma stranami začalo poslední dobou nenápadné tání. Začátkem června Hotiho nový kabinet zrušil veškerá omezení na dovoz srbského zboží do Kosova. Stoprocentní cla a další opatření zavedli jeho předchůdci kvůli vytrvalé snaze Bělehradu odrazovat svět od uznání někdejší srbské provincie Kosovo, která se po konfliktu koncem devadesátých let završeném bombardováním NATO vydala vlastní cestou.
Oblíbenec Američanů
V roce 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost a většina EU ho uznala. Srbsko má však stále v ústavě preambuli, že Kosovo je jeho provincií, a odmítavý postoj k uznání blokuje Bělehradu cestu do Evropské unie. V roce 2013 uvedl prezident Aleksandar Vučić jako cílový termín vstupu rok 2020, Kosovo se ukázalo být obtížně překonatelnou překážkou.
Prokurátor haagského tribunálu obvinil z válečných zločinů prezidenta Kosova. Thaçi v reakci nechal obrátit letoun |
V únoru se na mnichovské konferenci dohodli Vučić a Thaçi na obnovení železničního spojení mezi oběma zeměmi.
„Je to ta nejlepší zpráva pro region k posílení míru a stability v regionu,“ komentoval to albánský lídr, zatímco jeho srbský protějšek uvedl: „Cítíme, že nám to přinese lepší budoucnost a mír.“
Vzájemnou dohodu zprostředkoval americký vyslanec pro kosovsko-srbský dialog Richard Grenell. Blízký spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa tím však naštval část EU, která získala pocit, že ji obchází.
  |
Ve středu obvinili Thaçiho a dalších devět kosovských Albánců žalobci zvláštního tribunálu pro Kosovo z válečných zločinů. Instituce formálně patřící pod kosovský stát, financovaná EU a s mezinárodními soudci, zdůrazňuje, že jde o výsledek dlouhodobého vyšetřování.
„Jsou podezřelí z vraždy, násilného unášení lidí, perzekucí a mučení. Činy se týkají stovek obětí z řad kosovských Albánců, Srbů, Romů a dalších etnických skupin včetně jejich politických oponentů,“ napsala kancelář žalobců tribunálu.
Thaçi jako člen UÇK
Spolu s prezidentem je obviněn i Kadri Veseli, předseda Demokratické strany Kosova (PDK), která vzešla z demilitarizované Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tato guerillová skupina vedla ozbrojený boj za odtržení Kosova a stála za ozbrojeným násilím vůči nealbánským etnikům a vlastním oponentům.
Dnes dvaapadesátiletý Thaçi zastával post politického šéfa UÇK. Byl ze švýcarského exilu, kam odešel hned po studiích filozofie a historie na univerzitě v Prištině, u jejího založení i prvních bojůvek. V UÇK měl Thaçi přezdívku „Had“ a jako její politický velitel vedl jednání s Američany, oblíbila si ho tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.
Koncem devadesátých let se USA snažily co nejvíce využít potenciálu UÇK k rozbití Jugoslávie, která ale tehdy byla nevyzpytatelným autoritativním státem podílejícím se na represích proti vlastním lidem i na zločinech proti lidskosti. UÇK politicky dirigovaná Thaçim se však dle řady svědectví nechovala o nic lépe. Bezprostředně po skončení bombardování a odchodu srbských sil z provincie nastalo několikaměsíční období bezvládí, kdy se rozmohly albánské útoky proti Srbům či příslušníkům vlastního etnika podezřelým z kolaborace nebo nedostatečného vlasteneckého zápalu.
Naděje ještě trvá
„O těchto útocích se mluvilo jako o projevech pomsty, ale ukázalo se, že některé z násilných aktů byly koordinovány,“ píše portál Politico.eu. A právě tohoto období se týká obvinění kosovského prezidenta.
V roce 2008 pak Thaçiho nařkla bývalá žalobkyně tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii Carla del Ponte, že v roce 1999 osobně organizoval únos až tří stovek kosovských Srbů kvůli odběru orgánů. O těchto zločinech se ve zprávě Radě Evropy zmiňoval i švýcarský prokurátor Dick Marty. Thaçi to ostře popřel.
I přes obvinění Thaçiho vyjednávací proces nekončí a rozhovory by mohly pokračovat v náhradním termínu, mluví se o polovině července.
