Srbové volili v prvních volbách po koronaviru v Evropě. Drtivě vede strana prezidenta Vučiče |
Roušky, dezinfekce a rozestupy – tři všem dobře známé atributy nerozlučně provázely i první evropské volby po epidemii koronaviru. Část opozice hlasování bojkotovala, a tak z volební neděle vzešel jednobarevný parlament dosud vládnoucích umírněných nacionalistů, Srbské pokrokové strany (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče, která získala 63 procenta hlasů a pohodlnou ústavní většinu 189 mandátů v zákonodárném sboru o 250 lidech.
Z parlamentu prakticky zmizeli oponenti. Postmiloševičovská Socialistická strana Srbska (SPS) spolupracující se SNS dostala 11 procent a tříprocentní hranici překonal i pravicově populistický Srbský vlastenecký svaz (SPAS) bývalého hráče vodního póla a starosty jedné z bělehradských městských částí Aleksandara Šapiče. Tuto sestavu doplní 17 poslanců z řad maďarské, albánské, bosňácké a makedonské menšiny, pro které žádný práh neplatí.
Propásla opozice šanci?
Opoziční Aliance pro Srbsko volby bojkotovala s poukazem na autoritativní způsob vládnutí Vučiče i spojení jeho SNS s mafií. A také proto, že v dané situaci během omezené kampaně nezaručovaly, že budou svobodné a poctivé. Lídr sjednocené opozice Dragan Djilas považuje za vítězství slabší volební účast kolem 49 procent. Podle něj parlament nemůže být legitimní, pokud o něm rozhodla méně než polovina voličů, ačkoli zákony účast nijak nelimitují.
Ukazuje se tak, že volby vzešlé z kampaně během boje s koronavirovou nákazou zvýhodňují toho, kdo je právě u moci. Zvlášť pokud boj s pandemií zvládne, a to se o Srbsku říci dá. Sedmimilionová země měla necelých 13 tisíc nakažených, dnes je nemocných už jen asi 700, 261 lidí zemřelo. Je však možné, že by se demokratická opozice do parlamentu dostala, pokud by se do voleb zapojila. Jediná významnější opoziční strana, která nakonec do hlasování šla, Hnutí svobodných občanů, totiž dostala v dané situaci nikoli úplně zlých 1,8 procenta.
Srbsko tak přechází na model vládnutí podobný ruskému nebo maďarskému, kdy je demokratická opozice z parlamentu úplně nebo částečně vyšachována a vládní většina si může dělat, co chce. Výsledek také posílí prezidenta Vučiče, přestože formálně jsou jeho pravomoci, podobně jako v jiných evropských zemích, pouze reprezentativní.
„Dostali jsme od lidí obrovskou důvěru, dosud největší co Srbsko pamatuje, a v podmínkách, kdy v to málokdo věřil,“ prohlásil po vyhlášení předběžných výsledků Vučič. Podle něj to ale znamená taky více odpovědnosti. „Jako strana se musíme změnit, protože to je jediná cesta, jak ukázat, že chceme v budoucnu změnit Srbsko,“ dodal.
Vučičovo diplomatické kolečko
Například podle ruského listu Kommersant znamená absolutní většina i to, že bude mít Vučičova strana volnější ruce v řešení situace kolem Kosova. To se po bombardování Jugoslávie v roce 1999 vydalo vlastní cestou a o devět let později vyhlásilo nezávislost. Dnes ho uznává většina zemí EU a nějakou formu akceptování Kosova vyžaduje po Srbsku Brusel jako podmínku přijetí.
„V srbské ústavě je napsáno, že Kosovo a Metohije zůstávají nadále součástí země,“ píše list a předpovídá, že by se zrušení této preambule, nyní snadno proveditelné, mohlo stát dalším posunem směrem ke členství v Evropské unii.
  |
Bělehrad obdržel status kandidátské země už v březnu 2012 a současně s členstvím v EU chce zachovávat nadstandardní vztahy s Ruskem a Čínou, přitom odmítá vstup do NATO. Problémem je však Kosovo a dokud se vzájemné vztahy nevyřeší, odmítá EU Srbsko přijmout.
„Pokud si myslíte, že uznáme Kosovo nebo že Kosovo vstoupí do OSN, že nedostaneme nic kromě členství v EU, naše odpověď bude ne,“ odmítl minulý týden během návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prezident Vučić diplomatický obchod, který je na stole už delší dobu. Další návrh z americké dílny předpokládá výměnu části Srbska s albánskou populací za Srby osídlené okresy Kosova.
Alternativ je více a v příštích dnech se dá na toto téma očekávat diplomatická ofenzíva. V pondělí jednal Vučić s vyslancem EU pro srbsko-kosovský dialog. V úterý míří do Moskvy, kde ve středu shlédne vojenskou přehlídku a promluví si s ruským protějškem Vladimirem Putinem. A v sobotu by se měl srbský lídr potkat v Bílém domě s Donaldem Trumpem, kosovským prezidentem Hashimem Thacim a americkým diplomatem odpovědným za kosovská jednání Richardem Grenellem.
V nejbližší době se tak uvidí, zda s hlavolamem srbsko-kosovského sporu pohne Evropa, Američané, nebo opět vůbec nic.
