Trumpův výnos se týkal občanů Severní Koreje, Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Dekret byl už třetím svého druhu, soudní dohru měly i dva předešlé. Lednové rozhodnutí soudy po žalobách několika amerických států zablokovaly a březnové částečně upravily.
V březnu prezident zakázal vstup do země občanům šesti převážně muslimských zemí, tedy Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Výnos v září vypršel a nařízení, jež mělo ve středu začít platit, jeho platnost prodlužovalo na neurčito. Zároveň zákaz rozšiřovalo o další tři státy, KLDR, Venezuelu a Čad. Súdán byl ze seznamu vyřazen.
Podle amerických právníků je osud dnešního rozhodnutí havajského soudce Derricka Watsona sporný. Pokud ho Bílý dům zažaluje, což lze očekávat, může mít Trumpova administrativa šanci na úspěch, protože dekret podepsaný v září byl pečlivě připraven a neopakuje chyby dřívějších dvou rozhodnutí.
Podle Watsonova rozhodnutí má nicméně zářijový prezidentský výnos obdobné nedostatky jako dva předešlé. Nezdůvodňuje prý, jak šest z osmi postižených zemí, kde žije muslimské obyvatelstvo, může ohrozit zájmy USA. Dekret podle soudu diskriminuje postižené z hlediska jejich občanství.
Kromě havajského projednávají žaloby na Trumpův dekret i další americké soudy. V Marylandu napadla rozhodnutí žalobou Americká unie občanských práv (ACLU).
