Hnutí Macrona i Le Penové v místních volbách propadla, problémem je ale masivní neúčast voličů

„Děkuji všem patriotickým voličům, díky kterým máme druhé místo ve většině regionů,“ konstatovala po prvním kole francouzských regionálních voleb šéfka Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. Přesto její hnutí značně zaostalo za očekáváními. Podle průzkumů mělo získat vedení v šesti ze třinácti vnitrozemských a čtyř zámořských regionů, ve kterých volby probíhaly. Nakonec získalo prvenství pouze v jižanském Provence-Alpes-Côte d’Azur a ani tam nemá nic jisté. Kartami může výrazně zamíchat druhé kolo. Druhé místo pak získalo Národní sdružení v osmi volebních obvodech.

„Pro Marine Le Penovou to musí být jako studená sprcha,“ napsal deník Le Monde k výsledkům hnutí. V porovnání s volbami v roce 2015 totiž jde o značný propad. Tehdy strana vyhrála první kolo v šesti regionech a celkově téměř 28 procent všech odevzdaných hlasů v zemi. Nyní se propadla na 19 procent a hrozí, že stejně jako před lety nakonec nezíská ani jeden region. I ve výrazně silnějším roce 2015 totiž spolustraníky Le Penové v druhém kole vyšachovaly zavedené strany.

Prezident bodoval jen na Guadeloupe

Ještě v horší situaci než Národní sdružení se ale nachází hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republiko, vpřed! (LREM). To získalo prvenství pouze v zámořském regionu Guadeloupe a mimo něj se přes 15 procent hlasů utrhli jeho členové jen v Centre-Val de Loire a v Bretani. Ze všech odevzdaných hlasů získali Macronovci pouhých 11 procent.

„Značka LREM je slabá. Jediné, co dokáže vyburcovat, je prezident. To je všechno,“ postěžoval si pro Le Monde státní tajemník Laurent Pietraszewski, který se sám ucházel o křeslo v regionu Hauts-de-France, ale nepřehoupl se přes desetiprocentní hranici potřebnou pro postup do druhého kola. „Celá situace se zdá křehká vzhledem k volbám v roce 2022,“ dodal pro list zdroj blízký Elysejskému paláci. „Bude potřeba velmi dobře zanalyzovat, jak velké procento lidí hodlá hodit prezidentovi hlas z té části populace, která mu nyní vyjadřuje podporu v průzkumech.“

Jako nejsilnější dvě strany vyšly z víkendových voleb pravicoví Republikáni (LR) a levicová Socialistická strana (PS). Jejich lídrům se shodně podařilo získat prvenství v pěti regionech a v dalších mají dobré šance z druhé pozice. „Pro Republikány mohou být tyto výsledky začátkem renesance,“ uvedl v deníku Le Monde novinář Olivier Faye. „Pravice obecně by mohla udržet kontrolu nad sedmi regiony, které doposud ovládala.“ Nikomu se však zatím nepodařilo získat v prvním kole většinu, a tak o rozložení sil na regionální úrovni rozhodne až druhé kolo, které se bude konat příští týden.

Hlubina neúčasti

Většině mediální scény však krátce po volbách dominovalo téma volební absence. K volbám totiž přišel téměř rekordně malý počet voličů – pouhých 33 procent. V roce 2015 se prvního kola regionálních voleb účastnilo 49 procent voličů a druhého dokonce 58. A i tehdy to v porovnání například s prezidentskými volbami působilo jako nižší čísla, jelikož v roce 2017 šlo o hlavě státu rozhodovat na 77 procent Francouzů.

Hůře na tom bylo historicky už jen referendum o ustanovení pětiletého mandátu prezidenta v roce 2000, kdy dorazilo k urnám jen 30,2 procenta voličů. Mluvčí vlády Gabriel Attal tak popsal situaci jako „hlubokou propast“.

Propad zájmu voličů se ale opět projevil nejvíce u té části populace, která by preferovala Marine Le Penovou a Emmanuela Macrona. Podle agentury IFOP se voleb neúčastnilo 73 procent voličů, kteří v roce 2017 hodili v prezidentských volbách hlas Le Penové, a 60 procent těch, kteří volili Macrona. Podle komentátorů tak svítá naděje konkurentům těchto dvou politiků. Hned trojice potenciálních kandidátů do prezidentského klání, Xavier Bertrand, Valérie Pécresseová a Laurent Wauquiez, totiž získali silný mandát.

Zda jde o signál, že by nový prezident mohl pocházet z umírněné pravice, se bude teprve muset ukázat v nadcházejících měsících. „Lokální život a život na národní úrovni jsou naprosto oddělené,“ konstatoval pro deník Le Monde zdroj blízký prezidentu Macronovi. „Národní shromáždění zůstává naším soupeřem číslo jedna,“ dodal generální zmocněnec Macronova hnutí LREM Stanislas Guerini.