Aby se osmadvacetiletý Singh dostal do vytoužených Spojených států, prodal za 30 tisíc dolarů většinu své půdy. Zbytek za šest tisíc dolarů zastavil. A půjčil si i od příbuzných.
Cestoval do Dubaje a následně do Istanbulu, kde se setkal s řadou dalších Indů, kteří stejně jako on chtěli do Ameriky. Na letišti mu ale ukradli batoh s pasem, takže se musel vrátit domů. Propadl frustraci, kterou ještě umocňovaly fotografie těch Indů, kterým se cesta podařila. Tančili na mexické hranici, zatímco jejich rodiny doma pekly dorty s americkými vlajkami a vypouštěly ohňostroje, uvádí list The Washington Post.
Indové podle údajů Pew Research Center z roku 2021 tvořili třetí největší skupinu nelegálních imigrantů v USA. Bylo jich 725 tisíc. Více lidí přicházelo jen z Mexika a El Salvadoru. V pětici států, z nichž přichází nejvíce imigrantů, byla Indie jedinou zemí neležící v Latinské Americe.
Od roku 2011 počet Indů nelegálně překračujících hranice vzrostl o 70 procent. Podle dat Celní a pohraniční stráže USA jejich počet velmi výrazně vzrostl v letech 2020 a 2023.
V období od října 2022 do září 2023 pohraniční stráž zadržela či vyhostila 96 917 Indů. Jde o pětinásobný nárůst v porovnání se stejným časovým úsekem mezi lety 2019 a 2020.
Podle profesora jihoasijských studií Deveshe Kapura z Johns Hopkins University indičtí migranti většinou nejsou „zoufale chudí“ a pocházejí z bohatých indických států. Velká část se jich rekrutuje ze střední třídy. Protože ale čelí v Indii ekonomickým problémům a nedostatku perspektivních pracovních pozic, vnímají svůj majetek jako nedostatečný k opravdovému socioekonomickému posunu. A to vytváří „kulturu migrace“, uvádí Kapur.
Chudí na emigraci nemají
„Nejchudší lidé v zemi nemigrují. Nemohou si to dovolit,“ potvrzuje profesor amerických studií z Amherst College Pawan Dhingra. Ačkoliv logisticky jednoduší je pro Indy s prostředky zamířit do Evropy nebo Británie, USA pro ně mají zvláštní kouzlo. „Nemyslím si, že je třeba velké propagandy nebo marketingu, aby lidé viděli USA jako vysoce rozvinutou zemi s příležitostmi.“
Indická diaspora je jedna z největších a nejvlivnějších na světě. Řada Indů se uchytila v technologickém průmyslu, patří mezi bohaté obyvatele Ameriky a jejich příklad motivuje i další. „Lidé z Paňdžábu mohou znát lidi z jejich vesnic, bratrance, tety a strýce a tak dále. A to tvoří další vlny pohybu,“ uvádí Gaurav Khanna, odborný asistent ekonomie na Kalifornské univerzitě v San Diegu, který se zaměřuje na migraci.
Osmnáctiletý Jasanpreet Singh ze státu Harijána se pokusil do USA proniknout už třikrát, vždy neúspěšně. Podle něj skoro každý dům z jeho vesnice poslal lidi do zahraničí. A on sám s podporou rodiny se pokusí tentokrát konečně uspět.
„Nebudeme ho tady držet,“ uvedl jeho otec Surinder Singh, který kvůli synovým cestám prodal rodinnou půdu i šperky. „Kdyby vláda myslela na budoucnost našich dětí, na jejich platy, proč by tyto děti přemýšlely o cestě do zahraničí? Vláda nese největší vinu.“
Kromě ekonomických tužeb někteří Indové citují i politické důvody. Vláda současného indického premiéra Naréndry Módího zaujímá silně nacionalistické, hinduistické postoje. Někteří příslušníci náboženských menšin, například Sikhové, křesťané a muslimové, tvrdí, že čelí diskriminaci a pronásledování.
Podle nejmenovaného indického převaděče se nyní Indové snaží do USA dostat co nejrychleji. Obávají se totiž, že se do Bílého domu vrátí Donald Trump, známý svými protiimigračními postoji. „Lidé nyní říkají, že je třeba rychle odejít, než se Trump vrátí,“ říká.
