Americký Kongres v posledních dnech ovládlo komplikované schvalování finanční pomoci Ukrajině. Po dlouhé bitvě v úterý večer balíček už snadno prošel Senátem. O přílepku v podobě „zákazu“ čínské sociální sítě TikTok se takřka nemluvilo. Uvozovky jsou v tomto případě namístě, zákon tuto síť na území Spojených států explicitně nezakazuje, nesmí ji však v budoucnu vlastnit firma napojená na čínské vládní struktury.
V současnosti je v držení společnosti ByteDance, která podle analytiků sdílí citlivá data 170 milionů amerických uživatelů s čínskými tajnými službami. Biden oznámil, že jeho podpis se pod balíkem zákonů objeví už během středy, nejvyšší vedení TikToku tak v následujících měsících čeká boj o miliardy.
Ve hře jsou v podstatě pouze dvě možnosti. Ta první: ByteDance jednu z nejpopulárnějších sociálních sítí prodá jednotlivci nebo firmě působící mimo Čínu. Stihnout to musí do 270 dní od podpisu zákona prezidentem, uvádí pozměněné znění zákona, původně na to firma měla 180 dní, připomíná The Washington Post. V případě prokazatelného pokroku při vyjednávání lze lhůtu prodloužit o další tři měsíce.
Pokud se vhodný zájemce nenajde, TikTok přestane ve Spojených státech fungovat, následovaly by vleklé soudní spory. Vedení TikToku ostatně už v sobotu krátce poté, co zákon prošel hlasováním ve Sněmovně reprezentantů, rozeslalo zaměstnancům jasný vzkaz: „Je to pro nás začátek, ne konec.“ Firma avizovala, že je připravena zahájit právní kroky už ve chvíli, kdy Biden legislativu stvrdí podpisem.
TikTok a americká ústava
Má TikTok šanci u soudu uspět? Podle expertů na americkou ústavu ano. Kritické je údajné porušení prvního dodatku zajišťující svobodu projevu. Zakázáním TikToku se podle pohledu některých právníků do této svobody občanů zasáhne. Protiústavní by rovněž mohlo být cílení na jednu konkrétní firmu. TikTok se navíc může opřít o několik předešlých neúspěšných pokusů o jeho zákaz, jež u soudu narazily.
Varianta prodeje je neméně trnitá. Čína by přišla o mocný nástroj na těžbu dat ze Západu i prostředek, jak ovlivňovat chování uživatelů. Obchod v řádech desítek miliard dolarů navíc eliminuje velkou část potenciálních zájemců. Zájem by mohly mít velké společnosti jako Meta, Google či Microsoft, u kterých by však obří akvizice zřejmě narazila na stopku amerického antimonopolního úřadu, píše CNN.
Podle analytika společnosti Wedbush Dana Ivese by šlo zejména ze strany Microsoftu o logický krok, v současnosti vlastní pouze LinkedIn, sociální síť zaměřenou spíše na profesionální firemní komunikaci. Vstup do segmentu největších sociálních platforem by mu navíc umožnil sběr dat pro další vývoj umělé inteligence. Nutno však dodat, že Microsoft se o koupi TikToku už jednou neúspěšně pokoušel, připomíná BBC.
Videoherní magnát a Trumpův muž
Mimo technologických gigantů jsou ve hře i jednotlivci. Nejhlasitěji se o odkup čínské sociální sítě hlásí Bobby Kotick, šedesátiletý někdejší výkonný ředitel videoherní společnosti Activision Blizzard. Na miliardovém obchodu by spolupracoval se spoluzakladatelem TikToku Čang I-mingem a šéfem jedné z nejvlivnějších technologických společností současnosti Samem Altmanem z OpenAI, ta by opět uživatelská data jistě ráda využila pro trénink svých AI modelů.
Kotickovi nejsou velké obchody cizí. Ve videoherním byznysu se úspěšně pohyboval přes třicet let. V roli generálního ředitele byl klíčovým hráčem při sloučení společností Activision a Vivendi, francouzského konglomerátu, jehož součástí byla i legendární studia Blizzard Entertainment a Sierra Entertainment. Před dvěma lety byl rovněž u videoherního obchodu století, kdy Microsoft po vleklých tahanicích koupil Activision Blizzard za takřka 70 miliard dolarů.
Z velkého byznysu však neodcházel zrovna v dobrém, vaz mu zlomilo sexuální obtěžování. Kotickovo jméno se objevilo v případu miliardáře Jeffreyho Epsteina a kauze kolem dlouhodobého sexuálního obtěžování v kancelářích Blizzardu. Kotick o obtěžování nejenže věděl, ale nad jeho aktéry držel ochranou ruku. V roce 2006 své asistence hrozil fyzickou likvidací, s ženou se nakonec vyrovnal mimosoudně. Ve stejné době také propustil letušku svého soukromého tryskáče, která si stěžovala na to, že byla obtěžována ze strany pilota.
O slovo se před pár týdny přihlásil i bývalý Trumpův ministr financí Steve Mnuchin, jenž od března letošního roku hledá vhodné investory, uvádí The Hollywood Reporter. „Technologii TikToku rozumím, je to skvělý byznys. Dávám dohromady skupinu, která se pokusí tuto sociální síť koupit,“ uvedl. Konkrétní jména ani firmy nesdělil, pouze dodal, že nikdo by neměl majoritní podíl.
Po konci Trumpa v Bílém domě Mnuchin založil společnost Liberty Strategic Capital, jejíž kapitál se vyšplhal až na 2,5 miliardy dolarů. Firma se zabývá strategickým investováním do společností, jež „přináší nové druhy obsahu“. Vlastní 7,9 procenta filmového studia Lionsgate. Mnuchin v minulosti působil jako bankéř u Goldman Sachs, později se zaměřil na financování hollywoodských trháků včetně snímků The Lego Movie či Šílený Max: Zběsilá cesta.
Sebevědomá hvězda a poražení z minulosti
V březnu letošního roku se do okruhu zájemců o koupi TikToku přidal kanadský podnikatel Kevin O’Leary, uvádí Business Insider. „TikTok nezakážou, protože ho koupím. Někdo ho koupit musí. Nebude to Meta ani Google, protože jim to zatrhne antimonopolní úřad. Jsou v tom miliardy, je to jedna z nejúspěšnějších sociální platforem pro reklamu. Všechny mé společnosti TikTok používají, prostě ho koupím,“ rozohnil se v rozhovoru pro Fox News.
Divoké vystupování mu není cizí, v Kanadě se proslavil v televizních pořadech i reality show. Založil rovněž společnost SoftKey Software Products, která se zaměřuje na vzdělávací sektor a v osmdesátých a devadesátých letech minulého století proslula agresivní strategií při skupování konkurence. V roce 1999 firmu, jež se mezitím přejmenovala na The Learning Company, odkoupil Mattel. Z O’Learyho se stal multimilionář, nový vlastník ho však nařkl z pochybného vedení společnosti a čelit musel i žalobám od akcionářů.
Posledním do party je spoluzakladatel softwarové společnosti Oracle Larry Ellison a americký Walmart. Ellison nemá o peníze nouzi, je osmým nejbohatším člověkem na světě, jeho jmění agentura Bloomberg vyčíslila na 130 miliard dolarů, v konkurenčním žebříčku Forbesu se umístil dokonce na pátém místě. Život v luxusu si podle všeho umí užít, je mimo jiné vlastníkem 98 procent plochy šestého největšího havajského ostrova Lānaʻi.
Ani to mu však nepomohlo v roce 2020, kdy tehdejší prezident Donald Trump požadoval, aby TikTok přešel do vlastnictví amerických firem. Oracle a Walmart se pokusily sociální síť koupit, ale ještě před uzavřením obchodu zasáhl soud a Trumpův požadavek shodil ze stolu.
Ať už kauza okolo zákazu TikToku ve Spojených státech dopadne jakkoli, rozhřešení se jen tak nedočkáme. Případná soudní pře se může táhnout roky a je otázkou, zda případné střídání v Bílém domě po listopadových volbách situaci zcela neotočí.
Trump totiž od roku 2020 změnil na čínskou sociální síť názor a v předvolební kampani ji používá jako zbraň proti Bidenovi, připomíná The Washington Post. Hrozí i scénář, který potkal Twitter. Ten po odkoupení Elonem Muskem nezažívá zrovna dobré časy, a to jak po finanční, tak uživatelské stránce, píše The Atlantic.
