Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Írán zná nového prezidenta. Rúháního nahradí ultrakonzervativní soudce Raísí, už mu poblahopřáli i jeho soupeři

Ebráhím Raísí. foto: AP

Teherán - Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oznámila to v sobotu íránská státní televize. Podle dosavadních výsledků dostal v prvním kole zhruba 62 procent hlasů. Raísího vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hasan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři. Nově zvoleným prezidentem jej prohlásil také šéf diplomacie Mohammad Džavád Zaríf.
  8:05aktualizováno  11:13

Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konaných od ustavení islámské republiky v roce 1979, podotýká agentura AP.

Nízký zájem o volby se ale podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ uvedl podle médií bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, který byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a který podle komise dostal 2,4 milionu hlasů. Své gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů.

Prezidentské volby i Íránu.
Prezidentské volby i Íránu.

„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ uvedl podle médií bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí. Ten byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a podle komise dostal 2,4 milionu hlasů.

Gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů. Ministr zahraničí Zaríf na diplomatickém fóru v Turecku prohlásil, že Raísí je novým prezidentem a že každý s ním bude muset od nynějška spolupracovat. 

Raísího vítězství nepřímo komentovala také dosavadní hlava státu Hasan Rúhání. „Gratuluji lidu k jeho volbě,“ řekl v televizním projevu. „Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si lidé zvolili,“ dodal prezident, aniž zmínil Raísího.

Raísí je blízkým spojencem Chameneího. Írán jeho zvolením bude mít prvního prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě před nástupem do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988.

Stoupenci ultrakonzervativního křídla se dostanou v Íránu k moci po osmi letech vlády umírněného Rúháního, který se podle ústavy už nemůže ucházet o třetí mandát. Raísího vítězství podle zahraničních agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi včetně Spojených států, zejména pokud jde o rozvoj íránského jaderného programu.

Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015. Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.

Zapřísáhlý odpůrce Západu Raísí je kritizován za svoji temnou minulost

  • Konzervativec Raísí je od března 2019 šéfem íránské justice. Kandidoval už v prezidentských volbách v roce 2017, v nichž skončil druhý za dosavadním prezidentem Hasanem Rúháním, který už po dvou mandátech úřad obhajovat nemohl.
  • V letošních prezidentských volbách byl považován za favorita. "Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací," řekl Raísí při květnovém ohlášení své prezidentské kandidatury. Je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluví se o něm jako o možném nástupci íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který Raísího dlouhodobě podporuje a který jej označil za důvěryhodného člověka s velkou profesní zkušeností.
  • Oponenti z řad ochránců lidských práv ale při předloňském jmenování Raísího do čela íránské justice připomněli jeho temnou minulost. Raísí byl totiž jedním z aktérů masových poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30.000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal.
  • Raísího kritizovaly také Spojené státy. "Raísí, který se podílel na masových popravách politických vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího," napsal před dvěma lety na twitteru zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Robert Palladino. USA také v listopadu 2019 Raísího zařadily na svůj sankční seznam.
  • Raísí, který platí za zapřísáhlého odpůrce Západu, je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst. Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy. Znamenalo by to, že je ochoten pokračovat v normalizaci vztahů se sunnitskou Saúdskou Arábií, která je regionálním soupeřem šíitského Íránu a s níž nedávno začal Teherán jednat. Podle analytiků by také Raísí neměl v zásadě být proti obnovení jaderné dohody z roku 2015, v níž se Írán zavázal k omezení svého jaderného programu výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí.
  • V letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti.
  • V letech 2016 až 2019 byl předsedou nadace Astana Kudse Razávího, která spravuje mauzoleum osmého šíitského imáma Alího Rezá.
  • Narodil se 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad na severozápadě země. Uvádí o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženský seminář v Komu.
  • Je ženatý, má dvě dcery.
Autor: