USA nedovolí Íránu nákup zbraní ani po konci embarga OSN, oznámil ministr Pompeo |
Spojené státy totiž míní, že jeho zrušení by islámské republice umožnilo získat zbraně, které by přispěly k eskalaci konfliktů na Blízkém východě.
„Američané už jsou naštvaní, rozrušení a chtějí záležitost řešit v Radě bezpečnosti OSN. Chceme, aby se čtyři stálí členové Rady (Rusko, Čína, Francie a Spojené království) Americe postavili,“ uvedl v projevu vysílaném v televizi íránský prezident Hasan Rúhání. „Zejména očekáváme, že Rusko a Čína budou odolávat tomuto americkému spiknutí. Amerika nebude úspěšná (...) a my zvýšíme své obranné schopnosti, jak to děláme i za (nynějších) sankcí,“ doplnil.
Írán a jeho rival Saúdská Arábie, která je blízkým spojencem USA, se desítky let účastní zástupných válek a politických konfrontací v regionu, od Iráku a Sýrie po Bahrajn a Jemen.
Rusko a Čína, které mají v RB OSN jako stálí členové právo veta, už daly najevo, že s prodloužením zbrojního embarga vůči Íránu nesouhlasí.
Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga. Rusko a Čína, které jsou signatáři jaderné dohody s Íránem, už však podle Reuters v OSN začaly tomuto záměru USA vzdorovat.
Íránu by podle Rúháního nejvíc pomohlo zrušení amerických sankcí. Pomoc od USA přijmout nehodlá |
Spojené státy od jaderné dohody s Íránem odstoupily v roce 2018. Prezident Donald Trump dohodu, která umožnila zrušení hospodářských sankcí vůči Íránu výměnou za omezení íránského jaderného programu, ostře kritizoval s tím, že neřeší otázku íránského balistického programu a roli země v konfliktech v regionu.
Po odstoupení od dohody, uvalil Washington na islámskou republiku sankce, které mají tvrdý dopad na její ekonomiku. Od amerického odstoupení začal Írán své závazky plynoucí z dohody postupně vypovídat. Dohoda nicméně umožňuje obnovení sankcí vůči Íránu, včetně zbrojního embarga, pokud ji Teherán poruší.
