Izrael již naočkoval více než 2,8 milionu obyvatel. Od čtvrtka jsou na řadě lidé starší 35 let |
„Pokles úmrtnosti na covid-19 se zastavil. Pokud máme uvolnit protikoronavirová opatření, musíme tak učinit pomalu a pečlivě sledovat vývoj.“ Tak se v polovině tohoto týdne vyjádřil k debatám „jak naložit s lockdownem“ Nachman Ash, jeden z hlavních stratégů boje s virem v Izraeli.
Vládní politici nakonec jeho varování po dlouhém jednání v noci ze čtvrtka na pátek vyslyšeli. Obyvatelé židovského státu si tak budou moci vydechnout, ale jen trochu: počínaje nedělní sedmou hodinou ranní přestane platit omezení pohybu do jednoho kilometru od místa bydliště, bude opět možná práce v kanceláři (namísto nyní povinného home office) a restaurace i bary budou smět obnovit alespoň výdej jídel a nápojů sebou. O postupném otevření škol se teprve rozhodne.
Aktuální situace v Izraeli ukazuje, jak ošidné je předpovídat účinek protivirových opatření. Průběh epidemie v zemi podle oficiálně publikovaných čísel nově infikovaných a zemřelých osob je v posledních dnech skutečně opět na vzestupu – navzdory mimořádně tvrdé uzávěře a i přesto, že židovský stát je na prvním místě na světě co do proočkování populace vakcínami proti nemoci covid-19. Jedním z důvodů může být šíření nových nakažlivějších mutací viru, tvrdé důkazy o tom ovšem neexistují.
Oproti Izraeli máme zpoždění 25 let, říká expert. Pacienti se tam na očkování objednávají po třech minutách |
Z více než devíti milionů obyvatel Izraele obdrželo první dávku vakcíny k pátku téměř 3,5 milionu osob a více než polovina z nich má v těle již i druhou dávku. A protože ti z nejohroženějších skupin obyvatel, kdo o očkování měli zájem, již přinejmenším první vakcínu dostali, izraelské úřady ve čtvrtek otevřely očkovací centra pro všechny občany starší 16 let.
Dosavadní průběh vakcinace je tak pro židovský stát nesporným úspěchem – Izrael začal jednat s farmaceutickými společnostmi dříve než jiní a podle neoficiálních informací si přednostně zajistil dodávky milionů vakcín tím, že ostatní zájemce několikanásobně přeplatil.
Při pohledu na celková čísla nákazy a úmrtnosti si ale Tel Aviv nijak hvězdně nevede, a to navzdory třem velmi přísným uzávěrám, které s sebou vždy nesly vedle ekonomických aspektů i drakonické omezení pohybu. Tvrdá opatření, která budou částečně uvolněna zítra ráno, jsou v platnosti od konce prosince loňského roku. Celkový počet mrtvých na covid-19 tento týden v Izraeli překročil 5000. To je v přepočtu na populaci několikanásobně více než zaznamenaly nejúspěšnější evropské státy. Co do počtu infekcí je na tom židovský stát ještě hůře: 75 000 případů na milion obyvatel znamená jednu z nejvyšších hodnot na světě a o dost větší číslo než například ve Švédsku, kde žádná tvrdá opatření proti viru nikdy nezavedli.
Těsné výsledky
Další vývoj koronavirové epidemie téměř jistě ovlivní i výsledky nadcházejících parlamentních voleb. Ty se budou konat 23. března a půjde již o čtvrté předčasné hlasování během posledních necelých tří let. Volby v dubnu i v září 2019 stejně jako ty konané začátkem března 2020 přinesly těsné výsledky a sestavit funkční koalici se ukázalo velmi obtížné, respektive nemožné.
Izrael je jako jedna velká laboratoř, očkování pojal vojensky. Do léta to bude za námi, věří velvyslanec Meron |
Naposledy zkolabovalo spojenectví mezi pravicovým Likudem premiéra Benjamina Netanjahua se stranami z centristické aliance Modrá a Bílá na konci loňského roku, když se politici nebyli schopni shodnout na rozpočtu.
Premiér se snaží „prodávat“ rychlé tempo očkovací kampaně jako svůj úspěch, podle aktuálních průzkumů veřejného mínění to ale zatím příliš nezabírá. Kdyby se volby konaly nyní, Likud by ve 120členném Knesetu (parlamentu) zřejmě získal jen asi 30 křesel, tedy méně, než měl dosud. Pohled na aktuální politickou krajinu Izraele naznačuje, že volby by mohly dopadnout podobně roztříštěně jako ty předchozí: hranici vstupu do Knesetu, která je jen 3,25 procenta, zřejmě překoná nejméně osm subjektů, bez zřetelné pravé či levé většiny.
