Palestinští radikálové umísťují podél hranice dost často různá výbušná zařízení, ke zranění izraelských vojáků ale příliš nedochází. V sobotu extremisté pronikli až na území Izraele a založili tam požár. Izraelská armáda v reakci na to zasáhla několik pozic radikálního hnutí Hamás, které Pásmu Gazy vládne.
Masové protesty Palestinců
„Nepřipustíme, aby na nás útočili z Pásma Gazy,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu na každotýdenním jednání vlády. „Armáda a bezpečnostní složky dělají, co je v jejich silách, aby ochránili stát Izrael, izraelské občany a izraelské hranice,“ dodal.
  |
Hranice Pásma Gazy s Izraelem se v posledních dvou měsících stala dějištěm masových protestů Palestinců, které organizovalo zejména hnutí Hamás. Palestinci při nich zapalovali pneumatiky a házeli kameny na izraelské vojáky, kteří reagovali palbou ostrými náboji. Zemřelo při tom podle palestinského ministerstva zdravotnictví 116 Palestinců a na 13 tisíc dalších bylo zraněno. Za nepřiměřené použití síly vůči protestujícím kritizovala Izrael řada zemí i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Protesty Palestinců se konaly v souvislosti se 70. výročím vzniku státu Izrael a měly vyvrcholit 15. května takzvaným pochodem návratu. Po vzniku Izraele 14. května 1948 totiž z jeho území uprchly či byly vyhnány statisíce Palestinců. Vrchol protestů ale nastal o den dříve, v den, kdy Spojené státy slavnostně přemístily svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž ho uznaly za hlavní město Izraele.
Palestinci ale chtějí Jeruzalém, nebo jeho část, za hlavní město svého budoucího státu. Krok Washingtonu kritizovala řada zemí, podle nichž by se měl status Jeruzaléma dohodnout v rámci jednání o řešení dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu.
