Ja’ir Lapid vyhlíží svou šanci. Někdejší elitní novinář se může stát klíčovou postavou izraelské politiky

Volby v Izraeli: Netanjahu se svými spojenci nezískal jasnou převahu, do vlády pozval i soupeře

Podle předběžných výsledků Ješ Atid získala 17 křesel z celkových 120, čímž se zařadila na druhé místo za vítězný Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Ten má 30 mandátů. Netanjahu už soupeře vyzval k účasti ve své vládě. 

Lapidova pozice před úterními volbami byla nejlepší od roku 2012, kdy dnes sedmapadesátiletý rodák z Tel Avivu vstoupil do politiky. Poslední průzkumy veřejného mínění před volbami přisuzovaly jeho straně Ješ Atid (v překladu „Tady je budoucnost“) osmnáct ze sto dvaceti křesel v izraelském parlamentu (Knesetu). Tedy s přehledem druhé místo za pravicovým Likudem vedeným dosavadním premiérem Netanjahuem.

Mezi médii a politikou

Rodinné zázemí předurčovalo Ja’ira Lapida k veřejnému působení, oba jeho rodiče jsou v Izraeli známé postavy. Otec Josef, který se narodil v Srbsku a v budapešťském ghettu přežil holokaust, působil po válce v různých izraelských médiích a po přechodu na politickou scénu mj. sloužil v letech 2003 až 2004 jako ministr spravedlnosti ve vládě Ariela Šarona. Ja’irova matka Šulamit je autorkou řady románů.

Podobně jako otec i Ja’ir Lapid „přestoupil“ po dlouhé a úspěšné mediální kariéře do politiky. Stranu Ješ Atid založil v roce 2012 a od začátku se orientoval na izraelskou sekulární střední třídu s tím, že se snaží o zcivilnění zákonů a pravidel určujících život běžných Izraelců. Velkým tématem je odbourání výjimek pro komunity ortodoxních Židů, zejména jejich vynětí z povinnosti vojenské služby. V zemi jinak musí povinně narukovat do armády všichni izraelští muži i ženy. Ješ Atid se také zasazuje i za civilní sňatky či zrušení některých omezení během šabatu.

Hned na začátku zaznamenala Lapidova strana nečekaný úspěch – ve volbách v roce 2013 získala druhý největší počet mandátů, vstoupila do koalice s Netanjahuem. Lapid se stal ministrem financí. Některá média jej tehdy pasovala do role budoucího premiéra, k tomu ale dosud nedošlo.

Aliance dlouho nevydržela a Lapid se z Netanjahuova spojence stal jeho kritikem. Před dvěma roky spojil síly s bývalým šéfem izraelského generálního štábu Benjaminem Gancem do koalice Modrá a bílá, jejímž hlavním cílem bylo Netanjahua svrhnout a ukončit vládu Likudu. To se kvůli nerozhodným výsledkům trojích za sebou jdoucích předčasných voleb nepovedlo, a když Ganc loni na jaře udělal překvapivý úkrok a naopak Netanjahua podpořil, Lapid z koalice znechuceně vystoupil.

Izraelského premiéra možná čeká další Pyrrhovo vítězství. Navíc ho může dohnat obvinění z trestných činů

Jakou taktiku Lapid zvolí při vyjednávání po včerejších volbách, zůstává otázkou. Izraelská média před hlasováním spekulovala o „nesvaté alianci“ čtyř relativně silných stran, které by společně mohly mít sílu odstavit Netanjahua od moci, dohoda mezi nimi by však znamenala těžko představitelné kompromisy.

Vedle Lapida a jeho Ješ Atidu jde o stranu Jamina vedenou exministrem školství a obrany Naftalim Benetem, uskupení Nová naděje (hnutí nedávno odštěpené od Likudu) a stranu Izrael, náš domov nacionalisty Avigdora Liebermana.

Dva státy, ale...

V zahraniční politice Lapid zastává relativně umírněná stanoviska, alespoň na izraelské poměry. Ješ Atid je pro samostatný palestinský stát – což je pozice, kterou např. Likud v posledních letech opustil –, ovšem při zachování židovských osad a „práva na bezpečnost Izraele“. Podle Lapida jde o pragmatický postoj: „Nehledáme šťastné manželství s Palestinci. Chceme rozumný rozvod, se kterým budou moci obě strany žít.“

O mnoho dál ale Ja’ir Lapid nejde. Golanské výšiny (což je podle mezinárodního práva území okupované Izraelem) podle něj „musí zůstat izraelské kvůli íránské hrozbě“. OSN je podle něj „spolek stranící nepřátelům Izraele“ a UNESCO se prý „snaží vymazat židovskou historii“.