Pondělí 2. prosince 2024, svátek má Blanka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Je možné podle chování rozeznat děti neonacistů nebo xenofobů? Mohou mít culíky a svaly

Svět

  6:00
BERLÍN/PRAHA - Brožurka, která v minulých týdnech dorazila do některých školek v Německu, tento dojem vyvolává. V návaznosti na známé dětské rozpočítadlo nese v překladu název „Ten, ten nebo ten – vyhoďme ho ven“. Vyšla v nákladu tří tisíc kusů a je určena vychovatelům a učitelům ve školkách a předškolních zařízeních. Ti jsou v ní na 60 stránkách seznamováni s několika zdánlivě „jednoznačnými“ příklady z praxe, kdy by prý měli zpozornět a případně zakročit.

Dívka s culíky (ilustrační dobová fotografie). foto: Reprofoto

Prvním indikátorem může podle publikace být, pokud se například dítě ve školce nápadně straní kolektivu, nezapojuje se do her s ostatními, případně vůbec nevypráví o tom, jak trávilo víkend.

Ukrajinští nacionalisté trénují děti a mládež v boji, některým je teprve osm let

Dalším signálem, že s dítětem není něco v pořádku, údajně může být, pokud například holčička nosí jen sukně, má upletené copánky a rodiče ji vedou k tomu, aby pomáhala v domácnosti a věnovala se ručním pracím.

A když mají chlapci na svůj věk nápadně hodně svalů, může to údajně naznačovat, že jsou vystaveni fyzickému drilu charakteristickému pro rodiny s pravicově radikálním zaměřením.

Stejně tak může být varováním, když si rodiče stěžují vychovatelům, že jejich děti jsou během pobytu ve školce vystaveny „genderovým hloupostem“. Tito rodiče by dle doporučení brožury měli být „pozváni k pohovoru“, neboť jimi vyjadřované postoje „zvyšují pravděpodobnost, že se rodina pohybuje v radikálním prostředí“.

Brožuru vydala nadace Amadeu Antonio Stiftung. Ta se již přes 20 let angažuje v boji proti rasismu, xenofobii a pravicovému extremismu.

Pojmenována je podle angolského dělníka Amadea Antónia Kiowy, který byl v roce 1990 jednou z prvních obětí pravicových radikálů na území nových spolkových zemí. Nadace vzbudila již v minulosti kontroverze několika posudky. Polemiku pravidelně vyvolává i minulost její zakladatelky, jíž je někdejší prominentní novinářka komunistické Německé demokratické republiky Anneta Kahaneová. Po sjednocení Německa a otevření archivů vyšlo najevo, že byla řadu let spolupracovnicí tajné policie Stasi.

Zmínka o levicovém extremismu chybí

Pozornost ale také vyvolala skutečnost, že předmluvu k publikaci napsala sociálnědemokratická ministryně pro otázky rodiny Franziska Giffeyová. Její ministerstvo vydání brožury i finančně podpořilo částkou několika tisíc eur.

„Dnešní děti budou patřit zítra k oporám naší demokratické společnosti. Proto je důležité, aby se jejich výchova již odmala nesla v demokratickém duchu,“ uvedla v předmluvě ministryně.

Za to sklidila ostrou kritiku nejenom od opoziční pravicové Alternativy pro Německo (AfD), ale i křesťanských demokratů (CDU), kteří tvoří spolu se sociálními demokraty (SPD) celostátní koaliční vládu. „Pokud se mají stát z vychovatelů hlídači, kteří korigují postoje rodičů, překračuje to hranice,“ reagovala na to třeba místopředsedkyně klubu CDU Nadine Schönová.

Připomněla zároveň, že v publikaci se nikde ani náznakem nepíše o tom, že stejným problémem jako neonacistické smýšlení by mohlo být, pokud by byli rodiče dětí stoupenci radikální levice.