Jaké jsou v současnosti ekonomické vztahy České republiky a Marockého království?
Maroko je třetím nejlépe prosperujícím státem severní Afriky a Blízkého východu. Česká republika a Marocké království mají skvělé ekonomické vazby a stejně je tomu v oblasti bezpečnosti a turistiky. Za poslední tři roky se objem obchodu mezi Českem a Marokem ztrojnásobil a věřím, že tento trend bude pokračovat.
Co vás vede k tomuto optimismu?
Sdílíme mnoho zájmů. Maroko je země na vzestupu a je otevřená zahraničním investicím. Máme dynamickou ekonomiku a jsme připraveni pokračovat v excelentním vztahu, který se nám podařilo nastolit a který je prioritou pro vedení obou zemí.
  |
Co si podle vás mohou Česko a Maroko vzájemně nabídnout?
Maroko má velký ekonomický potenciál. Ve spolupráci s Francií jsme nedávno otevřeli vysokorychlostní trať mezi Tangerem a Casablancou a zároveň se země připravuje na přechod k ekologické energii. Sever Maroka pak nazýváme offshorovým regionem: nedávno se tam usídlily desítky zahraničních společností, například Renault. Maroko navíc může být pro Českou republiku klíčem ke vstupu na africký trh, jelikož naše firmy operují téměř všude na africkém kontinentu. Maroko je druhým největším africkým investorem v Africe, hned po Jihoafrické republice. Jsme však připraveni udělat téměř cokoliv, abychom je dohnali.
Maroko šokoval případ znásilněné dívky, únosci jí potetovali a drželi v zajetí dva měsíce |
V jakých oblastech by mohly české firmy v Maroku investovat?
Česká republika je dozajista dynamickou a rozvinutou zemí s kvalitním průmyslem. Myslím, že právě v oblasti průmyslu budou moci mnohé české firmy v budoucnu v Maroku investovat. Maroko je v současnosti na cestě k budování exportně založené ekonomiky, hlavně co se týká výroby automobilů.
Co Maroko očekává od dvoudenní návštěvy českého premiéra, která započne v úterý?
Na cestu premiéra Babiše jsme se dlouho připravovali a mnoho od ní očekáváme. Premiér Babiš přijede do Maroka s velkou delegací, v níž bude několik ministrů a čtyřicítka podnikatelů. Ti navštíví ekonomické fórum v Casablance. V plánu je podepsání mezivládní dohody o ekonomické spolupráci, která bude zahrnovat téměř všechna hospodářská odvětví včetně zemědělství, se kterým má Česká republika velké zkušenosti. Doufáme v získání know-how i technologií.
Zmínila jste automobilový průmysl. V české delegaci budou i zástupci tohoto oboru. Je v dohledu nějaká spolupráce například se Škoda Auto?
Chtěli bychom vytvořit spolupráci v tomto odvětví, která by se mohla rozšířit i v regionu. S premiérem do Maroka například dorazí i šéf české společnosti Tatra, se kterou bychom rádi spolupracovali. Ale Maroko jako takové má zájem i o letecký průmysl. Například kanadská skupina Bombardier investovala v Maroku miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že vaše země má právě s těmito odvětví zkušenosti, rádi bychom vytvořili spolupráci.
Premiér Babiš se má v Maroku setkat i s předsedou vlády Saadeddinem Othmanim, předmětem hovoru má být také migrace. Jaká je v Maroku situace?
Nacházíme se v poměrně složité situaci. Od Evropy nás dělí pouhých 14 kilometrů přes Gibraltarský průliv a jsme si i historicky velice blízko. Naši lidé vyjížděli do Evropy po druhé světové válce, když Evropané potřebovali pomoc se znovuvybudováním ekonomik. Ve Francii, Německu i Belgii již žijí několikáté generace Maročanů, kteří jsou sice již občany těchto zemí, ale ponechali si svou kulturu.
Od té doby se ale situace změnila. Vytváříme pracovní pozice v Maroku a snažíme se, aby naši občané zůstali u nás. Ze země, jež vysílala migranty, se kvůli geografické poloze se stala tranzitní zemí pro mnoho Afričanů, kteří se snaží dostat do Evropy. Evropská unie však hermeticky uzavřela své hranice a mnoho migrantů proto zůstalo v Maroku. U nás teď čekají na možnost dostat se do Evropy, což z Maroka udělalo hostitelskou zemi.
Pomohl by tedy Maroku tzv. Marshallův plán pro Afriku, který podporuje i premiér Babiš?
Jsme rádi, že si EU uvědomuje význam Maroka v otázce migrace. Plán premiéra Babiše je zajímavý, poskytuje finanční pomoc, ale my doufáme ve víc. Samotná finanční pomoc totiž nestačí, jen bezpečnostní pomoc také ne. Je potřeba mít globální plán, jehož součástí bude rozvoj hospodářství i vzdělání. Pokud se nám podaří vytvořit dobré podmínky pro lidi v jejich domovských zemích, nebudou chtít odcházet.
Muselo Marocké království například uzavřít svoji jižní hranici?
Nikoliv. To si nepřejeme. V roce 1975 jsme získali zpět svá území na jihu, ale bohužel jsou zde stále separatistická hnutí. Ta jsou vyzbrojována a financována Alžírskem, což nám činí velký problém a je hlavním národním zájmem tuto situaci vyřešit. Přestože se snažíme a Jeho Výsost Mohammed VI. vyzval alžírskou vládu ke spolupráci a vyřešení tohoto problému, máme bohužel stále uzavřenou hranici s Alžírskem. Ztrácíme tím bohužel všichni.
