130 let

Kaddáfího syn Sajf Islám na tajném místě v Zintánu. | foto: AP

Kaddáfího klan je znovu na scéně. Syn dlouholetého diktátora kandiduje na prezidenta

Svět
  •   5:00
Místo před porotu Mezinárodního trestního soudu v Haagu do prezidentského paláce v Tripolisu. Takový směr – ještě nedávno nepředstavitelný ani v nejdivočejších snech – může vbrzku nabrat „kariéra“ Sajfa Kaddáfího.

Dnes devětačtyřicetiletý syn někdejšího neomezeného vládce Libye Muammara Kaddáfího se totiž ve válkou rozvrácené zemi rozhodl ucházet o nejvyšší úřad. Prezidentské volby by se v Libyi měly uskutečnit, spolu s volbami parlamentními, 24. prosince. Kondicionál je ovšem namístě: ač je hlasování plánováno již zhruba za měsíc, zatím nebyl oznámen způsob hlasování ani další detaily.

Muammar Kaddáfí
Bývalý libyjský vládce Muammar Kaddáfí vítá tehdejšího francouzského prezidenta...

Volby jsou považovány za kruciální test o tom, zda se Libye po letech chaosu skutečně ubírá ke stabilitě. Období rozvratu plné násilí přitom začalo povstáním proti Sajfově otci Muammaru Kaddáfímu již více než před deseti lety, zkraje roku 2011. Diktátor byl za vydatné pomoci západních zemí, zejména Francie a Spojeného království, v létě téhož roku sice svržen a posléze povstalci zabit, nicméně země se poté propadla do nekonečného seriálu frakčních bojů a nemá od té doby respektovanou vládu, která by ovládala celé území Libye.

Z vrcholu na dno a zase zpět

Sajf Kaddáfí se narodil v Tripolisu, studoval však na západních univerzitách – má titul z prestižní London School of Economics – a během pobytu v Evropě do značné míry převzal západní způsob života včetně image navozující dobře situovaného mladého muže západního ražení.

Obvinění Sarkozyho je podle bratrance Kaddáfího ‚božím trestem‘ za francouzské nálety na Libyi

Proslulým se stal jeho pobyt během studií ve Vídni, kde Sajf (sám sebe označující za „běžného studenta z Libye“) bydlel v opulentní vile a nechal si do rakouské metropole přivézt své oblíbené bílé tygry. Ti nakonec skončili v zoologické zahradě u zámku Schönnbrun. „Starosta Vídně i ředitel zoo mi řekli, že moji tygři budou ozdobou zahrady (…) a já jsem byl rád, že jim mohu být nablízku,“ popsal podle listu The Guardian Sajf Kaddáfí tuto svoji excentrickou libůstku.

Měly ale přijít horší časy. Sajf stál po boku svého otce během protirežimního povstání v roce 2011 a odmítl Libyi opustit, i když se situace stala pro Kaddáfího klan beznadějnou. Na rozdíl od Muammara sice unikl zlynčování, nicméně při pozdějším pokusu o útěk do Nigeru byl polapen a skončil ve vězení. Následoval zatykač Mezinárodního trestního soudu, který je v platnosti dodnes a jehož základem bylo obvinění z vražd civilistů během protikaddáfíovského povstání. Nicméně úřady v rozvrácené zemi s haagskou justicí nespolupracovaly a Sajfa nevydaly. Místo toho byl „domácím“ soudem v Tripolisu odsouzen k smrti, ovšem v nepřítomnosti a po několika letech jej propustili z nápravného zařízení ve městě Zintan, kam moc tripoliských úřadů nedosahovala.

Zelená kniha je základ

Kde a s čí podporou se Sajf Kaddáfí poslední roky pohyboval, není jasné.

A není ani jisté, zda se do prezidentského klání skutečně zapojí – tento týden totiž z Libye přišly zprávy, že tamější volební komise měla Sajfovu kandidaturu odmítnout, do uzávěrky článku však šlo o neověřenou skutečnost.

Nejasná je i Sajfova možná podpora ze strany obyvatel, neboť žádné průzkumy veřejného mínění nejsou k dispozici. Mezi jeho případné protivníky by měl patřit polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky stále de facto ovládají východní část země, a premiér přechodné vlády Abdal Hamíd Dbaíbá.

Rebelové po šesti letech propustili syna Kaddáfího, byl odsouzený k trestu smrti

Zato poměrně jasno je o Sajfově politických názorech. V letním interview pro list The New York Times – ve svém dosud nejrozsáhlejším veřejném prohlášení – se Sajf přihlásil k odkazu svého otce a velebil tzv. Zelenou knihu, politický manifest shrnující základní myšlenky Muammara Kaddáfího. Její studium bylo za Kaddáfího vlády povinné ve školách a citace z ní se objevovaly na billboardech po celé Libyi.

Muammar v ní mj. předjímá „vznik nového socialismu, kde nebude místo pro zisk a peníze“, časté jsou odkazy na „zásadní roli národa“.

Podle Sajfa, který nyní vystupuje na veřejnosti v tradičním muslimském šatu, jsou myšlenky z otcovy Zelené knihy „čím dál tím populárnější a přejímají je i lidé na Západě“. Zmínil také stabilitu, která v Libyi za vlády jeho otce panovala, a období po Muammarově smrti označil za „temno, během něhož byla Libye sražena na kolena (…) tato doba musí rychle skončit“.

Autor: Vít Štěpánek
  • Vybrali jsme pro Vás