8. listopadu 2017 11:36, aktualizováno  14:13 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Katalánci během generální stávky zablokovali silnice. Neprůjezdné jsou i trasy do Francie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Katalánci blokují silnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Katalánci blokují silnice. | foto: ČTK

Barcelona Katalánští demonstranti ve středu zablokovali některé silnice na severovýchodě Španělska. Kvůli stávce, kterou vyhlásila část katalánských odborů, jsou neprůjezdné i některé trasy do Francie. Podle katalánských úřadů je doprava ochromena na asi 60 místech a problémy byly i na hlavní barcelonské třídě Diagonal. V centru Barcelony se sešlo na protest proti zatčení příznivců separatismu několik tisíc lidí.

Konfederace katalánských svazů (CSC) vyhlásila stávku oficiálně ve snaze prosadit práva zaměstnanců, ale učinila to v době krize, kterou rozpoutaly snahy Katalánska o odtržení od Španělska. K výzvě CSC se připojily i separatistické strany a skupiny a požádaly stávkující, aby protestovali i proti uvěznění separatistických vůdců.

Koncem října správu nad Katalánskem převzal Madrid, když katalánský parlament na základě výsledku předchozího referenda 27. října vyhlásil samostatnost Katalánska.

Ve středu demonstranti zablokovali několik silnic včetně dálnice severně od Girony (španělsky Gerony), což je hlavní trasa spojující Španělsko s Francií. Ochromena je i dálnice mezi Barcelonou a Madridem. Stávka se projevila i na železnici, protože rychlovlak, který byl na trase Barcelona-Lyon a do Lyonu měl dorazit po poledni, se musel vrátit.

Na některých zablokovaných místech se objevili lidé s transparenty vyzývajícími k propuštění vězněných separatistů. V Gironě několik set lidí prorazilo policejní kordon a postupovali na koleje a přerušili železniční dopravu.

Katalánci blokují silnice.
Katalánci blokují silnice.

Tisíce lidí v poledne přišly na hlavní barcelonské náměstí, aby protestovaly proti věznění separatistických politiků. Demonstrace se konala před sídlem regionální katalánské vlády na výzvu separatistických organizací Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium. Lidé s katalánskými vlajkami provolávali heslo Svoboda na podporu deseti vězněných. Zástupce ANC Agustí Alcoberro řekl k davu, že zatčení těchto lidí je „útokem na demokracii a ponížením“ Katalánců. V poledne se konaly podobné demonstrace také v dalších městech a nové protesty jsou znovu svolány na 18:00 SEČ.

Stávka by se mohla dotknout také škol, naproti tomu obří barcelonské tržiště Mercabarna provoz nepřerušilo. Otevřely se i barcelonské kavárny a obchody, metro funguje z asi 85 procent.

Stávka se v Katalánsku konala také 3. října. Ve srovnání s ní je podle mnoha svědků dnešní účast minimální. Podle barcelonské prefektury se k ní připojilo málo lidí. „Je to velmi klidné,“ řekla obyvatelka Barcelony Conchita Cosiallsová. Servírka z jedné restaurace prohlásila, že „třetího října bylo všechno zavřené, teď jsou to jenom dva podniky“.

Premiér: Volby zahájí novou éru

Prosincové katalánské regionální volby zahájí novou politickou éru a v Katalánsku se obnoví normální situace, řekl ve středu v parlamentu v Madridu španělský premiér Mariano Rajoy.

V projevu ke španělským poslancům hájil rozhodnutí Madridu převzít správu Katalánska, když tamní parlament koncem říjnu vyhlásil nezávislost regionu. Předtím se pro ni při třiačtyřicetiprocentní účasti vyslovilo podle katalánských úřadů 90 procent účastníků referenda o nezávislosti.

Rajoyova vláda odvolala katalánskou regionální správu a jejím členům hrozí vysoké tresty za vzpouru. Madrid na 21. prosince vypsal regionální volby.

„Doufám, že tyto volby otevřou novou politickou éru společné existence, kdy se budou respektovat pravidla a oživí se španělská ekonomika,“ řekl Rajoy. „Doufám v masivní volební účast a v to, že bude následovat návrat k normální situaci,“ dodal.

Čelil dotazům opozičních poslanců, z nichž někteří hovořili o „nedýchatelném ovzduší“, které zavládlo po uvěznění části bývalé katalánské vlády. Další pak vyzývali k dialogu s Katalánskem.

Rajoy řekl, že je připraven vést „dialog v rámci zákona“, a prohlásil, že politici si nemohou vymyslet paralelní zákony a jednostranně vyhlásit nezávislost. Vyjádřil také obavy ze stavu ekonomiky, který se prý kvůli událostem v Katalánsku zhoršil. Postižena je podle něj oblast cestovního ruchu a trh s nemovitostmi.

Sesazený premiér katalánské vlády Carles Puigdemont se čtyřmi ministry se uchýlili do Bruselu a tam nyní čekají na soudní rozhodnutí ke španělské žádosti o jejich vydání.

O Katalánsku ve středu v belgickém parlamentu hovořil belgický premiér Charles Michel. Belgii, která sama čelí separatistickým tendencím Vlámů, podle Michela žádná politická krize nehrozí. „Politická krize je ve Španělsku, ne v Belgii,“ řekl.

K zatykači na Puigdemonta řekl, že je to záležitost justice, a ne vlády. Separatistická Nová vlámská aliance (NV-A), která je nyní ve vládě, vyjadřuje sympatie separatistům v Katalánsku a je kritická ke španělské vládě. Michal od počátku téma považuje za citlivé a vyzývá ke zdrženlivosti.

Po vydání zatykače se pětice katalánských politiků v neděli vydala v belgickým úřadům. Zůstala na svobodě a čeká na výrok soudu, který se sejde 17. listopadu.

Puigdemont si podle analytiků od přesunu do Bruselu sliboval, že pro katalánskou věc získá mezinárodní podporu, ale podle agentury Reuters se mu to nedaří. V rozhovoru, který ve středu otisk belgický deník De Standaard, ostře kritizoval šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. „Juncker přijímá starosty a guvernéry, ale nechce se sejít se mnou. Vždy jsem byl přesvědčený Evropan. Ale lidé, kteří EU nyní řídí, Evropu ničí,“ řekl.

ČTK
  • 0Diskuse