Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Každý den desítky mrtvých. Už jsem nemohla dál, říká uprchlice z Aleppa

Svět

  6:00
Přesně před třemi lety, 15. března 2011, vyšly do ulic Damašku a Dará tisíce Syřanů. Arabské jaro, jež svrhlo tuniský a egyptský režim, v nich vzbudilo naději, že se "svého" diktátora zbaví i oni. S tím, že je Bašár Asad začne hromadně vraždit, nepočítali, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz aktivistka a humanitární pracovnice Ola Battu. "Každý den s sebou nese novou smrt," líčí válkou rozvrácené Aleppo, v němž ještě před několika týdny žila.

Objetí ve válkou zničeném Aleppu. Dívky pozorují zkázu, kterou napáchala barelová bomba Asadova režimu. foto: Reuters

Aleppo bylo domovem třiadvacetileté Oly Battu více než deset let. Od roku 2013 ve městě působila jako pracovnice české humanitární organizace Člověk v tísni. V únoru musela z Aleppa utéct - zůstávat ve městě bylo už příliš nebezpečné. Útočiště nalezla v tureckém Gaziantepu.

Lidovky.cz: Proč jste se rozhodla opustit Aleppo?
Od samého začátku jsem se angažovala v protestech proti Asadovu režimu a jako humanitární pracovník jsem se snažila pomáhat obyvatelům Aleppa, od března 2013 jako spolupracovnice Člověka v tísni. V Aleppu jsem strávila polovinu svého života, je to můj domov a odejít jsem z něj nechtěla. Jenže už jsem nemohla dál. Situace v městě je tragická už dlouho, ale od poloviny prosince se výrazně zhoršila. Aleppo decimují barelové bomby, jejich účinky jsou smrtící.

Barelové bomby

Barelové bomby tvoří výbušniny napěchované do velkých ropných barelů, které se shazují z vrtulníků. Jejich účelem je plošné zabíjení - tedy způsobit co největší zkázu a zabít co nejvíc lidí. Sudy bývají naplněny trinitrotoluenem (TNT), naftou a kusy oceli a jejich exploze dokáže zničit rozsáhlejší oblast než běžné silné výbušniny. Arzenál syrské armády rozšířily na konci léta 2012, v posledních měsících jsou vládními silami masově shazovány na opozicí ovládané čtvrti Aleppa.

Lidovky.cz: Jak často na město dopadají?
Každý den, a počítají se na desítky. Například 31. ledna – byl to pátek, ten den si budu pamatovat ještě dlouho – dopadlo na oblast, kde jsem se nacházela, přes patnáct barelových bomb za pouhé dvě hodiny. Barel za barelem, výbuch za výbuchem... Abychom přežili, museli jsme se ukrýt ve vchodu domu, jinde nebylo bezpečno. Nemohli jsme se ani pohnout, vyjít ven na ulici absolutně nepadalo v úvahu, pravděpodobně by nás to stálo život.

Lidovky.cz: Ani v úkrytu však nejste v bezpečí...
To je pravda. Barelové bomby denně zabijí desítky lidí, a nemluvíme tady o jednom týdnu, ale o měsících – plyne den za dnem, a každý s sebou přináší novou smrt... Přesto jsem chtěla zůstat a pomáhat, to, že Aleppo opustím, jsem si nedokázala představit. Nakonec se to ve mně zlomilo. Nemohla jsem dál zůstat, ty hrůzy byly nesnesitelné.

Následky bombardování Aleppa.
Nálety na Aleppo. Místní pátrají po přeživších v sutinách zničeného domu.

Aleppo: zkáza napáchaná barelovými bombami.

VÍCE ZDE:

Lidovky.cz: Michal Przedlacki, filmař a váš kolega z Člověka v tísni, natočil o Aleppu dokument Zápisky z temnoty (snímek je promítán v rámci festivalu Jeden svět, pozn. red.) - otřesné svědectví z města roztříštěného válkou. Film však nezachycuje vývoj v posledních měsících, kdy se, jak sama říkáte, situace ještě zhoršila. Jak to v Aleppu vypadá teď?
Barelové bomby rozsévají v ulicích smrt. Žijete ze dne na den, snažíte se přežít. Jenže jak? Pokud vás nezabije bomba nebo odstřelovač, hrozí vám smrt hladem, dokonce žízní... Sehnat pitnou vodu je obrovský problém, ve většině domů už dávno neteče, takže pro ni musíte chodit s nádobami, mnohdy velmi daleko, čímž samozřejmě riskujete život. Navíc, velká část zdrojů pitné vody je dnes kontaminovaná. A sehnat jídlo? To je snad ještě těžší. Ceny jídla vzrostly natolik, že si ho málokdo může dovolit, tím spíš, že ve městě není práce a lidé nemají žádné peníze. Jeden balíček chleba stojí v přepočtu 300 korun. K dispozici není ani elektřina. Předtím jsme ji získávali z velkých generátorů, ale peníze na benzín už došly, takže se zkrátka zastavily. Tedy až na ty, které zničily bomby.

Lidovky.cz: V takových podmínkách dokáže přežít málokdo...
Aleppo se vyliďnuje, obyvatelé z něj utíkají. Když jsem tam ještě žila a vracela se večer domů z práce, nikoho jsem nepotkávala – šla jsem prázdnými ulicemi, ve kterých nikdo nebyl, nic se tam nehýbalo. Působilo to jako konec světa, jako soudný den.

HUMANITÁRNÍ KRIZE V SÝRII

  • 150 000 obětí na životech, každý den umírá 200 lidí
  • 680 000 zraněných
  • 9 300 000 Syřanů potřebuje humanitární pomoc
  • 6 500 000 Syřanů uprchlo z domova a žijí jako utečenci ve vlastní zemi
  • 2 500 000 Syřanů uteklo za hranice, z toho 1 200 000 dětí
  • 64% syrských nemocnic je vážně poškozeno, 40% nefunguje vůbec
  • 4000 syrských škol je zničených, obsazených uprchlíky nebo využívaných pro vojenské účely

Zdroj: Člověk v tísni

Lidovky.cz: Jak se vám podařilo město opustit, nebylo to nebezpečné?
Nejdřív odešla většina mé rodiny. Nemohla jsem cestovat s nimi, protože jako humanitární pracovnici mi hrozilo zvýšené riziko útoku nebo únosu. Nechtěla jsem své blízké vystavovat nebezpečí. Poslední dny před odjezdem jsem přespávala v nemocnici, kde můj bratr pracoval jako lékař. Pak jsem vyrazila v doprovodu skupiny zaměstnanců nemocnice – do Turecka jezdí často, převážejí pacienty, léky, zásoby... Pohybovali jsme se na terénu ovládaném opozicí, takže jsme se naštěstí nestřetli s nepřátelskými vojáky. Trochu problematický byl přechod hranic, ale nakonec jsem prošla, právě díky tomu, že jsem byla ve společnosti zdravotníků.

Chcete pomoci?

"Strádajícím rodinám poskytujeme jídlo a materiáíní pomoc jako deky, matrace a oblečení. Lidé také dostávají finanční prostředky, aby si sami mohli koupit, co nejvíce potřebují. Opravujeme také školy a staráme se o jejich provoz," říká koordinátorka syrských programů Člověka v tísni Jitka Škovránková.

Pomoc je možné posílat

  • přímo na konto sbírky SOS Sýrie 92329232/0300
  • pomocí DMS ve tvaru DMS SYRIE na číslo 87777

Lidovky.cz: Válka vás okradla o domov. Musí to být hrozný pocit...
Je to strašně těžké. V Turecku dál pracuju pro Člověka v tísni, jsem tu v bezpečí, ale bolestně mi chybí moje město, moje práce, mí přátelé... Můj život je spjatý s Aleppem.

Lidovky.cz: Konflikt ve vaší rodné zemi se táhne už tři roky, každý horší než ten předchozí. Veškeré mírové snahy zatím ztroskotaly. Existuje ještě naděje?
Upřímně? Žádnou nevidím. Na začátku jsme doufali, že to za několik měsíců bude v pořádku a konečně budeme svobodní. Začínali jsme s nenásilnými protesty, nikdy by nás nenapadlo, že vyústí v něco tak děsivého. Později jsme dychtivě sledovali zprávy, každé nové iniciativě jsme věřili, doufali jsme, že něco změní. Tolik rozbitých nadějí... Ale bomby a zabíjení nás poučily. Teď už víme, že jsme v bezvýchodné situaci, pomoc shora nepřijde. Všechna ta jednání, všechny ty plány – jsou to jen slova, slova, slova. A žádný čin po nich nepřichází.

TŘI ROKY UTRPENÍ

  • Začátek syrského konfliktu se vymezuje 15. březnem 2011, dnem velkých protivládních demonstrací v Dará a Damašku. O osm dní později v Dará při zásahu policie zemřelo 100 lidí. To, co mohlo připomínat podobné události v Egyptě nebo v Tunisku, se změnilo v krvavý ozbrojený konflikt, který se podle znalců může táhnout léta.
  • Regulérní válkou se revoluce stala v únoru 2012, když začalo bombardování města Homs. Po atentátu, při němž pak v červenci přišli o život představitelé státu včetně švagra prezidenta Bašára Asada, nasadil prezident těžké zbraně, loni přišly na řadu zbraně chemické. Opozice získala velké části syrského severu, vláda drží strategická místa. Územní zisky opozice jsou větší, avšak vláda má v rukou obydlené části státu.
  • Spojené státy v létě 2011 vyzývaly Asada, aby odstoupil. Když se ale snažily získat podporu v Radě bezpečnosti OSN, narazily na Asadovy spojence Rusko a Čínu. Ty v říjnu 2011 vetovaly navrhovanou rezoluci a pak to několikrát zopakovaly. Vlády v USA a Evropě nemají zájem zasáhnout intervencí. Írán coby velkou oporu Damašku už válka stála miliardy dolarů, další spojenec libanonský Hizballáh ztratil v bojích stovky mužů. Írán i Hizballáh si přitom poškodily pověst v arabském světě, jelikož se podílejí na zabíjení sunnitů.
  • Ze syrského boje se stala zástupná válka, kterou vedou proti sobě státy i skupiny na syrském území. V zákulisí stojí na jedné straně Írán a Hizballáh, na straně druhé Saúdská Arábie a Katar, tedy šíité proti sunnitům. Válka se stala podobně, jako tomu bylo v minulosti v Iráku, konfliktem náboženským, i když ve skutečnosti jde o moc.
  • Za těmito fakty je 140 000 mrtvých, půl milionu raněných, skoro polovina syrských občanů na útěku, rozvrácená infrastruktura, 40 procent zničených nemocnic. K taktice patří obléhání míst, což přivedlo čtvrt milionu Syřanů na pokraj smrti hladem.
  • Jednání v RB OSN zůstala bezvýsledná s jedinou výjimkou, a tou byla loňská dohoda o zničení syrských chemických zbraní. Asad se tím uchránil před odvetou za svůj chemický útok. Řešení prošlo hlavně proto, že navrhovatelem bylo Rusko. Snaha nechat samotné aktéry dohodnout se o své budoucnosti skončily letos po dvou kolech mírových jednání opozice s vládou v Ženevě fiaskem. Vláda neposkytla záruku, že Asad odstoupí.
  • Do konfliktu se postupně zapojili islámští radikálové, jichž je podle některých amerických zpravodajců až 120 000, mezi nimi mnoho cizinců. Tisíce lidí přišly ze západních zemí a jejich činnost po návratu ze Sýrie dělá rozvědkám těžkou hlavu.
  • Asad už nebude schopný Sýrii obnovit v její celistvosti pod svou vládou, domnívá se Volker Perthes z berlínského institutu pro zahraniční politiku. Rozbitá Sýrie pro něj není možností, ale faktem. I kdyby válka skončila zítra, potrvá nejméně deset let, než se země vzpamatuje. Odborník na Sýrii Fabrice Balanche říká, že i kdyby se začala Sýrie obnovovat ze současné zkázy, může navázat jedině na problémy, které měla už před válkou. Nemá ropu, na níž svou obnovu postavil Irák, nemůže doufat ve štědrou finanční pomoc, jaké se dostalo Libanonu po jeho civilní válce.
  • Nepřímí hráči konfliktu hájí každý své zájmy. Rusku, které v letech 2007 až 2011 dodalo Sýrii 78 procent jejích zbraní, jde o mnoho. Má se Sýrií zbrojní kontrakty za pět miliard dolarů. Přišlo už o 13 miliard dolarů kvůli sankcím proti Íránu a o 4,5 miliard zrušených kontraktů s Libyí.
  • Nemá-li se Sýrie stát útočištěm al-Káidy a základnou íránských zájmů, konflikt budou muset nakonec ukončit vojáci NATO a USA, domnívá se Max Boot z americké Rady pro zahraniční vztahy. Konflikt pronikl do Libanonu a Iráku a má-li pravdu David Ignatius z listu The Washington Post, chystá se otevření nové fronty na jihu, což znamená velké nebezpečí pro Jordánsko.
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!