Ráno 26. dubna 2011 dorazil šestapadesátiletý Rémy Louvradoux před budovu telekomunikační společnosti France Télécom v industriální zóně u města Mérignac. Ve firmě pracoval od roku 1979. Posadil se na zem na parkovišti a zapálil se. Sebevraždu spáchal podobně jako několik desítek dalších zaměstnanců společnosti v průběhu několika let. Louvradoux nenechal žádný dopis na rozloučenou, řada dalších však ano. Jako třeba osmadvacetiletý Nicolas Grenouville.
Tisíce eur bez práce. Francouzští úředníci třicet let nepracovali, ale pobírali plat |
„Nemohu již tuto práci vystát a France Télécomu by na mně nemohlo záležet méně,“ napsal krátce před svou smrtí v srpnu 2009. „Jediné, na čem jim záleží, jsou peníze,“ stálo v dopise, který ležel v garáži u jeho těla. Na sobě měl tričko s logem společnosti a kolem krku kabel internetového připojení. To jsou dva příklady z několika desítek. Všichni tito lidé si na život sáhli kvůli drastickým podmínkám v rámci firmy, jejíž vedení se rozhodlo provést zákeřnou restrukturalizaci.
Státní společnost France Télécom se nacházela ve složité finanční situaci. Nestihla zareagovat na digitální revoluci a majitelé pevných linek od ní na přelomu tisíciletí odcházeli po tisících. Stát se tak v roce 2003 rozhodl firmu zprivatizovat. Společnost však byla extrémně zadlužená – kolem roku 2005 činil dluh v přepočtu více než 1 bilion korun. Tehdejší vedení se tak potřebovalo zbavit přibližně 22 tisíc zaměstnanců, aby dokázalo firmu zachránit.
Naneštěstí pro management nemohli vyhodit nikoho. Všichni totiž byli státními zaměstnanci s pracovními místy zajištěnými až do konce života, byli chráněni systémem. Vedení se tak podle státních zástupců rozhodlo přikročit k jinému řešení – zkusili zaměstnancům natolik znepříjemnit život, aby odešli ze společnosti sami. Například tak zaměstnance nutili neustále měnit pozice nebo se kvůli práci opakovaně stěhovat. Namísto odchodů se však stala tragédie. Přinejmenším 35 zaměstnanců spáchalo sebevraždu. Cítili se totiž jako v pasti, obávali se, že na francouzském pracovním trhu nenajdou nové místo.
Součsný šéf společnosti Orange Stephane Richard reaguje na dotazy novinářů.
Dnes tak tři muži z bývalého vedení France Télécomu (dřívější národní telefonní společnosti, dnes soukromé organizace Orange) čelí obvinění z „morálního obtěžování“. Podle prokurátorky Françoise Benezechové není pochyb o tom, že manažeři si tak počínali vědomě. A protože je to ve Francii vůbec poprvé, co se vedení jakékoliv společnosti dostalo před soud kvůli smrti zaměstnanců zapříčiněné šikanou, požaduje žalobkyně maximální výši trestů. Navzdory tomu, že vedení firmy nepřišlo se zaměstnanci do kontaktu.
Maximální trest
Generální ředitel Didier Lombard, Louis-Pierre Wenes a Olivier Barbelot by měli dostat rok vězení a pokutu 15 tisíc eur, tedy přibližně 384 tisíc korun. Samotná společnost by měla dále zaplatit pokutu ve výši 75 tisíc eur.
„Kvůli tomuto morálnímu obtěžování, kterého se na schůzích dopouštěli lidé zneužívající svou moc v organizovaných skupinách, vás žádám, abyste se vyslovili pro maximální trest,“ uvedla již minulý týden u soudu žalobkyně Brigitte Pesquiéová. Pro další čtyři zaměstnance, kteří se měli na šikaně podílet, vyžaduje prokurátorka osm měsíců vězení a pokutu 10 tisíc euro.
Soudní tribunál by v pátek měl ukončit své zasedání a sdělit verdikt. Proces se však stal symbolem pro ve Francii velice častý boj mezi managementem a odbory.
