Ač by se mohlo zdát, že Zakía a Alí nemají mnoho důvodů k radosti, to, že se ocitli v New Yorku, je jejich velkým vítězstvím. Konečně v bezpečí - a hlavně spolu.
Vydávala se za chlapce, aby mohla sportovat. Z Pákistánu ji nakonec vyhnal Taliban |
Jak pečlivě zmapoval server The New York Times, ještě před pár lety přitom nic nenasvědčovalo tomu, že budou společně unikat jisté smrti, od svých znepřátelených rodin.
Sunnitka Zakía a Alí z šíitské rodiny, jejichž osud je přirovnáván k romantickému a zároveň tragickému příběhu Romea a Julie, totiž vyrůstali vedle sebe. Děti z farmářských rodin ale v pubertě byly, jak praví tradice této muslimské země, rozděleny a nemohly se dále stýkat. Stalo se ale, že Alí na Zakíu nezapomněl a ona na něj také ne. Propašovaný mobil a dlouhé telefonické rozhovory jejich vztah zpečetily.
Ač oba negramotní, byla to poezie, co je přimělo ve vztahu pokračovat. Ať bylo teplo nebo chladno, Alí se tajně vydával k Zakíině domu a recitoval jí milostné verše. Kolikrát mu říkala, aby nechodil. Ale Alí se nenechal odradit.
Dívka si totiž moc dobře uvědomovala rizika počínajícího vztahu. Sunnitka a šíit, muslimové ze dvou rozdílných větví islámu, to nešlo dohromady. Odhalená vzájemná náklonnost by v jejich případě znamenala smrt. Když pak Alí Zakíu požádal o ruku, věděla, že přijetí změní její život navždy. Že bude muset utéct před vlastní rodinou a možná navždy opustit Afghánistán.
Přijala.
Dramatický útěk
Ačkoliv práva žen se v Afghánistánu během posledních let lepší, stále zde platí, že ženy jsou v této patriarchální společnosti častým předmětem násilí. Žena je rovněž podřízena svému manželu nebo otci. K těmto mužským polovičkám jsou pak ženy dokonce z tradice tak připoutány, že objevit se ve společnosti s jakýmkoliv jiným mužem může být i rozsudkem smrti.
Zakíin a Alího případ je ale výjimečný ještě tím, že jsou oba z rozdílných etnik (on je Tádžik, ona z etnika Hazárů) a že jejich vztah jde proti náboženským a kulturním tradicím. Ostatně manželství či jen vztah lidí z těchto dvou náboženských skupin je bráno jako zneuctění rodiny. A takové zneuctění bývá tvrdě trestáno.
„Je zde dokonce zákon, že pokud jste muž a zabijete ženu ve své rodině, protože poškodila její čest, maximální trest jsou dva roky,“ cituje server CNN Roda Nordlanda z New York Times, který příběh páru před dvěma lety zviditelnil a napsal o něm do konce i knihu.
story of a young couple willing to risk everything
— zaman Ahmadi (@ahimadi_sha) January 28, 2016
Zakia and Ali were from different tribes, pic.twitter.com/W9LPXRLRFg
Právě této vraždy se obávala i Zakía. Ostatně poté, co se o zakázané lásce dozvěděla, jí rodina také vyhrožovala. Nechtěla ale zabít jen ji, ale i Alího. Výhrůžky a zamítnutí vztahu donutilo Zakíu utéct z domova a poté, co byla odmítnuta u Alího doma, se uchýlila do útulku pro ženy. Příbuzní se ale dožadovali jejího návratu domů, o věci dokonce rozhodoval soud. Ten rovněž odsoudil plánovaný sňatek a nařídil Zakíe se vrátit domů.
Jenže příbuzní jí i poté vyhrožovali, sprostě jí nadávali a přísahali, že ji zabijí. Zakíi se tak nakonec zastala Fatima Kazimiová, vedoucí ženského útulku, a díky ní se Zakía znovu uchýlila do jeho bezpečných zdí, odkud ale nesměla dobrovolně odejít a připojit se k Alímu. Strávila zde tedy několik následujících měsíců.
S Alím komunikovala jen skrze tajné telefonní hovory, tak jako kdysi, a sbírala odvahu pro útěk. S pomocí dalších žen se jí to nakonec podařilo.
Modern day Romeo & Juliet, Mohammad Ali & Zakia by BBC's @AyoubArvin @euamiripic.twitter.com/khBoWroXBE
— Shoaib Alami (@shoaib_alami) July 26, 2014
Z okna svého pokoje vyhodila matraci, vyskočila ven a dostala se přes zeď. Zkontaktovala Alího a jejich známý je odvezl do bezpečí. Po útěku se narychlo vzali, aby Zakíina rodina nemohla dívku přislíbit někomu jinému, a vydali se do Kábulu.
Marně se zde snažili žádat o ochranu, jejich snažení uprchnout před pomstychtivými příbuznými je přivedla i do Tádžikistánu. Zde byli okradeni a deportováni zpátky do Afghánistánu, kde navíc Alího zatkli za to, že Zakíu údajně unesl. Z vězení se ale dostal a manželům se po dvou letech splnilo přání opustit Afghánistán a vydat se na Západ.
The #lovers from #Bamiyan Mohammad Ali and Zakia in New York seeking asylum. https://t.co/KnK3WR35Nt pic.twitter.com/KeZ9LByPc2
— Saleha Soadat (@SalehaSoadat) May 25, 2016
Do New Yorku dorazili minulý týden i se svou nyní již 17měsíční dcerou Ruqíou. Jejich vízum jim prozatím dovoluje zůstat jen 90 dní, manželé ale věří, že jejich žádost o azyl bude úspěšná.
Přesto je nečekají lehké časy - kromě negramotnosti a jazykové bariéry je totiž před nimi ještě jedna překážka - a tou je přivyknutí životu ve velkoměstě a v jiné kultuře. „Tady ale aspoň budeme v bezpečí,“ řekl Alí serveru The New York Times. A Manizha Nadeirová, ředitelka organizace Women for Afghan Women, která jim s útěkem do Ameriky pomohla, to potvrzuje: „V Afghánistánu by nikde nemohli žít v míru. Zakíina rodina by je nakonec dostihla.“
