Největší země ve Skandinávii, Švédsko, razila od samého počátku jinou strategii při boji s koronavirovou pandemií. Na rozdíl od svých přímých sousedů, Norska, Finska nebo Dánska, jeho vláda nepřistoupila k úplnému omezení veřejného života. Spoléhala na to, že občané se budou chovat zodpovědně a budou například sami od sebe dodržovat bezpečné vzdálenosti k ostatním spoluobčanům. Ve Švédsku tak například zůstaly po celou dobu otevřené školy nebo restaurace.
Ve Stockholmu má i bez karantény protilátky jen sedm procent lidí |
Liberální přístup si ovšem vyžádal svou daň. Nejenom ve srovnání s přímými sousedy v severní Evropě, ale i dalšími státy srovnatelné velikosti, vykazují Švédové několikanásobně vyšší počty obětí. V zemi s deseti miliony obyvatel podlehlo ke včerejšímu dni infekci téměř třináctkrát víc lidí než v podobně velkém Česku a osmkrát víc než třeba v Maďarsku.
Epidemiologičtí poradci švédské vlády proto od počátku čelí kritice, že neprosadili podobná opatření, která dokázala jinde v Evropě šíření nákazy zpomalit. Je jim vytýkáno, že ve skutečnosti usilují o dosažení kolektivní imunity, i za cenu toho, že občané s rizikovými příznaky a senioři mohou nemoci podlehnout.
V rámci Švédska je největším epicentrem pandemie metropole Stockholm, na niž připadá třetina všech případů. V minulých dnech byly představeny průběžné výsledky reprezentativní studie mezi tamní populací. Z ní vyplynulo, že více než pětina obyvatel hlavního města by měla mít v těle protilátky, a být tak imunní vůči nemoci covid-19. „Vycházíme z toho, že lehce nad dvacet procent obyvatel města se infikovalo novým koronavirem,“ uvedl k tomu šéf státního zdravotnického úřadu a hlavní poradce vlády Anders Tegnell. V jiných regionech jsou podle něj údaje o přítomných protilátkách nižší. Z hlediska věkového byly protilátky objeveny nejčastěji u lidí od 20 do 64 let (6,7 procenta), zatímco u starších se vyskytovaly protilátky pouze u necelých tří procent.
Zavřené obchody nemají vliv na spotřebu
Odlišnou cestu, již zvolilo Švédsko, činí skandinávskou zemi zajímavou i pro studie ohledně možných ekonomických dopadů. Tým vědců z kodaňské univerzity zkoumal, jak se v uplynulých měsících proměnilo spotřebitelské chování v Dánsku a ve Švédsku. Jinými slovy ve dvou zemích s podobnou sociální strukturou, srovnatelným blahobytem, jež byly zasaženy infekcí ve stejnou dobu, zároveň ale reagovaly odlišně.
Na rozdíl od Švédska totiž Dánsko v polovině března omezilo na minimum veřejný i ekonomický život a uložilo občanům vycházet z domovů pouze v nejnutnějších případech. Na základě analýzy změn u objemu operací platebními kartami vědci zjistili, že rozdíl v chování švédských a dánských zákazníků byl menší, než se dalo čekat. Vyhodnotili 866 tisíc transakcí z nákupních center, restaurací nebo dopravy.
Ukázalo se přitom, že ve Švédsku poklesl počet platebních operací od poloviny března do poloviny dubna ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 25 procentních bodů, zatímco v Dánsku o 29 procentních bodů. Z velmi podobných hodnot pro obě země vyvozují, že ochota obyvatelstva k výdajům nesouvisí ani tak s tím, jestli jsou obchody nebo restaurace zavřené, ale nižší ochota utrácet je dána obavami ze zdravotních rizik a celkovou nejistotou z budoucnosti.
