„Českou iniciativu zmiňovala dnes velká část států. Bylo nám děkováno, dobře se to poslouchá, nicméně ještě potřebujeme, aby se ty věci opravdu dotáhly do konce,“ uvedl český ministr. „Máme přísliby pro 300 tisíc kusů munice, pro dalších 500 tisíc kusů je to v jednání,“ dodal.
Česká iniciativa podle něj byla dávána jako příklad toho, jak může skupina ochotných a akceschopných zemí, i mimo evropskou platformu, dosáhnout podpory Ukrajiny. „Česko dnes opravdu bylo jednou z hvězd rady ministrů zahraničí,“ doplnil Lipavský.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února.
Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Tento počet zatím podle Lipavského stále platí. „Nemůžeme očekávat, že by se připojily všechny státy EU, jsou země, jejichž politikou není dodávat vojenský materiál na Ukrajinu,“ doplnil šéf české diplomacie.
Ministři zahraničí EU se dohodli na sankcích kvůli smrti Navalného
Ministři zahraničí členských států EU dosáhli politické shody na nových sankcích vůči Rusku v reakci na nedávnou smrt ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Informoval o tom po skončení jednání v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Postihy by se měly týkat osob, které se podílely na Navalného smrti. Portugalský ministr zahraničí Joao Gomes Cravinho zmínil, že by mělo jít o sankce vůči 30 jednotlivcům a dvěma institucím.
Alexej Navalnyj, který byl jedním z nejvýraznějších kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina, podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Na jeho úmrtím listu stojí, že zemřel přirozenou smrtí. Ruská opozice i řada západních představitelů klade vinu za Navalného úmrtí ruskému prezidentovi. Kreml popřel, že by se na smrti opozičního předáka podílel stát.
Navýšení pomoci Ukrajině
Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.
Evropský mírový nástroj je zvláštní fond, který Evropská unie vytvořila s cílem posílit svou schopnost předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost.
„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. Musí to ale Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně. Na podmínkách navýšení EFP o pět miliard eur se shodli již minulý týden velvyslanci členských zemí EU, ministři zahraničí dnes tuto dohodu formálně potvrdili.
„Nově zřízený fond UAF umožní EU dále podporovat neustále se vyvíjející potřeby ukrajinských ozbrojených složek tím, že jim bude poskytováno smrticí i nesmrticí vojenské vybavení a výcvik,“ doplnila Rada EU ve svém prohlášení.
Unijní ministři zahraničí diskutovali rovněž o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. „Neříkám, že panovala jednomyslnost, ale existoval silný konsenzus ohledně přijetí tohoto rozhodnutí,“ uvedl k tomu Borrell. Mnohem více rozporů panuje ohledně toho, na co by měly být peníze použity. Některé ze zemí říkají, že na vojenskou podporu Ukrajiny a jejího obranného průmyslu, jiné ale hovoří jen o budoucí rekonstrukci Ukrajiny. S novým návrhem ohledně použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv by měla přijít ještě tento týden Evropská komise.
