Bejrút se vzpamatovává po výbuchu: lidé nemají na opravu domu, politický režim skomírá, Francie nabízí řešení |
Podobně jako tehdy i teď hraje zásadní roli Paříž. Začátkem týdne totiž do blízkovýchodní země dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron, aby tlačil libanonské politiky směrem k zásadním reformám, boji s korupcí a ustavení efektivních institucí.
Byla to již druhá Macronova návštěva od katastrofického výbuchu skladu ledku v bejrútském přístavu 4. srpna, který zabil nejméně 190 lidí, připravil o střechu nad hlavou asi 300 000 osob a způsobil obří materiální škody.
  |
Exploze a její následky ještě zvýšily již tak vysokou nespokojenost řadových Libanonců s výkonem vlády a dalších státních orgánů. Masové pouliční demonstrace kvůli špatné hospodářské situaci se s přestávkami konaly již od podzimu loňského roku a jejich akcelerace po bejrútském výbuchu vedly k demisi kabinetu Hasana Dijába. Jeho nástupce, dosavadní velvyslanec v Německu Mustafa Adíb, formálně usedl na post premiéra jen pár hodin před Macronovým příjezdem.
Prezidentův seznam
Nejen na první pohled připomínala oficiální část Macronovy návštěvy Bejrútu sezení učitele se žáky, kterým se zadávají konkrétní úkoly s tím, že jejich plnění se brzy bude pečlivě kontrolovat. První deadline je už v polovině září: do té doby mají libanonští politici zformovat akceschopnou vládu. To je přitom proces, který v minulosti v zemi běžně trval dlouhé měsíce.
U bejrútského přístavu se našly další tuny dusičnanu amonného. Přístroje zaznamenaly v troskách tlukot srdce |
Za dalších třicet dní má nový kabinet předložit seznam konkrétních reforem vedoucích k potření korupce a nastartování hospodářského růstu. Pokud by se tak nestalo, pak podle Macrona západní státy neposkytnou Libanonu žádnou finanční ani materiální pomoc a na politickou elitu by naopak byly uvaleny sankce.
I v případě, že libanonská elita dodrží stanovené limity, francouzská vláda hodlá nastavené procesy přísně kontrolovat. Podle Macrona v Bejrútu „nemohou počítat s žádnými bianko šeky“.
Že takové jednání není běžným modelem, podle kterého politické návštěvy na nejvyšší úrovni probíhají, připustil i sám francouzský prezident. „Nelze se o věcech bavit stejným způsobem jako dřív, to by byla cesta do pekel (...) Vaše země je v kritické fázi, reforma politického systému je nevyhnutelná,“ řekl Macron.
S nebývale vysokým státním dluhem, zanedbanou infrastrukturou a všudypřítomnou korupcí byl Libanon téměř na kolenou již před osudným výbuchem v Bejrútu. Zemi navíc paralyzují neshody mezi politickými reprezentacemi hlavních náboženských skupin: maronitských křesťanů, šíitských a sunnitských muslimů. Je jasné, že vlastními silami se země z marasmu nemůže dostat.
Co zůstalo pod stolem
Podle serveru Politico byly původní představy o obsahu jednání, s nimiž Macron do Bejrútu jel, ještě širší. Prezident však některá citlivá témata, aspoň prozatím, odložil. Očekávalo se například, že šéf Elysejského paláce bude tlačit na uspořádání brzkých parlamentních voleb, nakonec však uznal, že to by teď nebylo produktivní.
VIDEO: Nahrávky ukazují nový pohled na výbuch v Bejrútu. Jsou zachycené v HD kvalitě i potápěčem |
Nejednalo se ani o nadmíru ožehavé záležitosti, kterou je kontrola nad vojenským arzenálem šíitského hnutí Hizballáh. Tato radikální organizace je sice pevnou součástí libanonského politického systému (také zástupce politického křídla Hizballáhu seděl při posledních jednáních u stolu s Macronem), její vojenská složka je ovšem řadou států i Evropskou unií považována za teroristickou organizaci. Hizballáh dostává finanční i materiální podporu z Íránu a zastává nesmiřitelné pozice proti Izraeli.
Francouzský prezident ale dal najevo, že se k tématu vrátí. „Řekl jsem zástupcům Hizballáhu, že k jejich zbraním se dostaneme za tři měsíce, ať se na to připraví – a oni souhlasili,“ prohlásil Macron.
Další cesta francouzského prezidenta do Libanonu, během níž má dojít na kontrolu plnění jednotlivých oblastí, proběhne podle plánu nejpozději v prosinci.
