Vládu premiéra Benjamina Netanjahua kritizoval za to, že umožnila Hamásu vybavit se tak velkým množstvím raket. Za jedenáct dní konfliktu, který skončil v pátek, jich Hamás na Izrael vypálil přes 4300.
  |
Izrael v odpovědi na útoky zahájil masivní bombardování Pásma Gazy, které skončilo smrtí více než 250 lidí, hlavně Palestinců.
Na jeruzalémské Chrámové hoře se znovu střetli Palestinci s izraelskou policií. Hamás vyhlásil den hněvu |
Hanegbi, jenž patří k Netanjahuově straně Likud, prohlásil, že Izrael mění svou bezpečnostní doktrínu vůči Pásmu Gazy, protože je zjevné, že Hamás obnovuje raketový arzenál a připravuje se k dalším útokům na Izrael. „Nemůžeme čekat až na raketovou palbu, od nynějška bude důvodem izraelských útoků“ už příprava raket a nové vyzbrojování Hamásu, řekl Hanegbi. „Vše se tím mění, toto jsme nikdy nedělali,“ dodal.
Ačkoli patří k blízkým Netanjahuovým spojencům, kritizoval vládu za špatnou politiku vůči Hamásu. „Izrael po léta - za desetiletí Netanjahuovy vlády i předtím - toleroval posilování bojové schopnosti Hamásu, a to byl omyl,“ prohlásil ministr.
Pravidla se změnila, ohlásil Netanjahu
Na dotaz, zda se Izrael bude snažit svrhnout Hamás, který Pásmu Gazy vládne, odpověděl, že „je to možnost, ale až poslední“. Hanegbi odhaduje, že právě skončená operace proti Hamásu přinese jižnímu Izraeli až 15 let klidu od další raketové palby.
O tom, že se nyní „pravidla změnila“, mluvil hned po skončení bojů Netanjahu. „Jestli si Hamás myslí, že budeme tolerovat byť jen drobnou raketovou palbu, mýlí se,“ řekl s poukazem na sporadické raketové útoky Hamásu v minulosti mezi velkými konflikty. Od roku 2007, kdy Hamás začal Pásmu vládnout, byly s tím posledním čtyři.
Netanjahu čelí kritice izraelských politiků. Příměří s Hamásem podle nich vyjednal moc brzy a špatně |
Ačkoli Netanjahu a ostatní politici skončenou operaci považují za úspěšnou, protože se podařilo zničit velkou část infrastruktury Hamásu, podle izraelských komentátorů je to jinak. Armáda nedokázala Hamásu zabránit vypálit na Izrael přes 4360 raket a minometných střel. Na izraelské straně je jeden mrtvý voják a 12 civilních obětí, což je dvojnásobek oproti válce v roce 2014. Tehdy zemřelo 66 vojáků a šest civilistů. Hamás byl v roce 2014 schopen střílet denně kolem 130 raket, nyní i 400.
Navíc armáda přiznala, že kvůli nedostatku informací rozvědky nebyla schopná zničit zásadní množství raketového arzenálu Hamásu a reagovala jen na palebná postavení. Před zahájením bojů 10. května měl Hamás podle odhadů 15 000 raket, při cílených útocích se jich podařilo zničit 850. Komentátoři poukazují na to, že ještě větší nebezpečí pro Izrael znamená libanonský Hizballáh, který je díky Íránu vybaven až 190 000 raketami. Poslední válku proti Izraeli vedl v roce 2006.
