Máme toho dost. Tak zní poselství mnoha demonstrantů, kteří již téměř dva týdny v amerických ulicích demonstrují proti policejní brutalitě na černošské komunitě USA, jež se naposledy projevila v minnesotském Minneapolis na šestačtyřicetiletém Georgi Floydovi. Policisté ho po zadržení udusili na chodníku tak, že mu jeden z nich klečel na krku.
Demonstrace spustila vražda. Frustraci z nerovnosti cítili Afroameričané v Minnesotě dlouho předtím |
Floydova smrt spustila masivní násilné nepokoje v několika desítkách států. To, že někdo zemře poté, co jej policie zatkne, je v Evropě velmi ojedinělé. V USA však nikoliv. Americká policie podle dostupných dat zabije při zatýkání přibližně tisíc lidí ročně (pro porovnání: v Německu za stejné období zabila policie 11 lidí, ve Švédsku 6, ve Velké Británii 3).
  |
Značná část těchto úmrtí přitom dopadá na černošskou komunitu. Jen v samotném Minneapolis, kde byl zabit George Floyd, policie používá násilí proti Afroameričanům sedmkrát častěji, než proti bělochům. Podle dat od Národní vědecké akademie USA „může každý tisící černoch očekávat, že jej policie zabije“.
Letité dědictví
Tento problém však nezačal v minulých týdnech, ani s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu. Historie rasistického chování bezpečnostních jednotek vůči černochům má dlouhodobou historii. Jednou z prvních pořádkových služeb na území USA ostatně byla „otrokářská stráž“, která vyhledávala a chytala lidi, kteří utekli svým otrokářům.
George Floyd měl koronavirus, odhalila pitva. V těle mu také našli syntetický opioid a zbytky konopí |
Ani po konci otrokářství to nemělo černošské obyvatelstvo snadné. V zemi panovala segregace a policie byla nástrojem jejího dodržování. Lynčování černochů nebylo výjimkou. Nepokoje na konci šedesátých let minulého století nakonec pomohly Afroameričanům získat rovnoprávnost.
I dnes však platí v některých státech zákony, které příliš černochům nepomáhají. Ideálním příkladem je program „zastav a prohledej“ v New Yorku. Na jeho základě má policie možnost zastavit kohokoliv na ulici bez důvodu a podle statistik strážci zákona kontrolovali převážně černochy nebo hispánce (přestože minority tvoří jen 54 procent populace, činily 90 procent všech kontrol).
Zvyšování policejní přítomnosti v ulicích podporovali jak republikánští, tak demokratičtí prezidenti. Za posledních 40 let se financování policejních jednotek ztrojnásobilo a podle agentury Bloomberg USA ročně utratí za provoz 115 miliard dolarů. Výdaje na policii jsou často největší částí veřejného rozpočtu měst (například v Los Angeles 17 procent). Během krizových období však výdaje na bezpečnost neklesají a policie je tak často jedinou veřejnou institucí řešící problémy. Například v Dallasu musí strážníci řešit problémy drogové závislosti mládeže.
V současné situaci, kdy má v mnoha městech USA policie vybavení srovnatelné s armádou (obrněná vozidla, útočné pušky etc.), tak místní žádají, aby se policii sebraly finance a raději byly investovány do pomoci komunitám. A někteří zastupitelé se rozhodli demonstranty vyslyšet.
Minneapolis ruší policii
Město Minneapolis se tak kvůli násilným demonstracím proti policejní brutalitě chystá na velkou změnu a postupné zrušení městské policie a její postupné nahrazení novým systémem „civilní“ bezpečnosti. Očekává se i širší zapojení rodin, sousedů a sociálních pracovníků. Prioritu budou hrát preventivní programy a komunitní výpomoc.
„Chystáme se rozpustit minneapoliské policejní oddělení. Až to uděláme, tak ho jen neslepíme znovu dohromady. Chceme od základů přehodnotit to, jak přistupujeme k veřejné bezpečnosti a reagujeme na mimořádné události,“ napsal na Twitteru městský radní Jeremiah Ellis. Změnu podle CBS Minnesota podporuje většina zastupitelů.
Newyorský starosta Bill de Blasio o víkendu oznámil, že ruší dosavadní zákaz vycházení a plánuje omezit financování bezpečnostních složek. Původně alokované zdroje přerozdělí v programech pro mládež a sociálních službách. Kolik přesně z rozpočtu policie sebere však starosta neuvedl.
„Detaily ohledně rozpočtových otázek budeme řešit v nadcházejících týdnech,“ vysvětlil de Blasio. „Chci ale, aby lidé věděli, že jsme připraveni přesunout zdroje a zaměřit se na mladé lidi.“ Podobně se podle serveru The Hill zachovali i zastupitelé v San Franciscu a Los Angeles.
