Úterý 3. srpna 2021, svátek má Miluše
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Na pozadí míru mezi Izraelem a SAE stály i zbraně. Do Emirátů zřejmě zamíří americká technika

Symbol smíření. Po oznámení o normalizaci vztahů mezi Izraelem a SAE se telavivská radnice rozzářila v barvách emirátské vlajky. foto: ČTK/AP

Doporučujeme
TEL AVIV / PRAHA - Smlouva o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Emiráty přináší vzájemné ekonomické benefity a buduje hráz proti Íránu. Zda budou následovat i další země, ale zůstává otázkou.
  5:00

1979, 1994, 2020... a co dál? Uvedené roky znamenají data, v nichž Stát Izrael uzavřel dohody o normalizaci vztahů (mírové smlouvy) se svými dosavadními arabskými nepřáteli. Po Egyptu a Jordánsku došlo před necelými dvěma týdny, po více než čtvrtstoletí dlouhé pauze, na třetího v řadě: Spojené arabské emiráty (SAE).

Podobně jako v případě Egypta hrály v čerstvé dohodě mezi Izraelem a SAE důležitou roli Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump tento „deal“ prezentuje jako své politické vítězství a věří, že mu přinese plusové body v probíhající kampani před prezidentskými volbami.

Mír za zbraně?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na ministerstvu zahraničí v Jeruzalémě, 5....

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

V obou předchozích případech měly smluvní strany (Egypt a Jordánsko vs. Izrael) společnou hranici a normalizace vztahů přinesla buď výraznou změnu těchto hranic (návrat Sinajského poloostrova pod egyptskou správu), nebo vyřešení zásadních bilaterálních problémů (stanovení administrativní hranice mezi Jordánskem a Západním břehem, dohoda o vodních zdrojích, správa posvátných míst v Jeruzalémě). V případě dohody mezi Izraelem a SAE ale nic takového není.

Izrael se SAE nesousedí a oba státy neměly v minulých letech, s výjimkou rozdílných ideologických pozic, žádné zásadní spory. SAE ani nikdy proti Izraeli nevedly žádnou válku.

Základními principy tzv. Abrahámovské smlouvy – formálně má být podepsána počátkem září ve Washingtonu – je normalizace diplomatických vztahů a navázání kontaktů v oblasti turistiky, vzdělání, zdravotní péče či bezpečnosti. Izrael se podle principů smlouvy se SAE má vzdát plánu na anexi části palestinského Západního břehu Jordánu, kterou Židé plánovali spustit již začátkem července 2020. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však jen pár hodin po oznámení „historického průlomu“ prohlásil, že anexe Západního břehu „zůstává na stole a byla pouze na čas zmrazena“.

Tento v porovnání s egyptsko- (jordánsko-) -izraelskými smlouvami skromný výsledek živí spekulace, že hlavní důvod oznámené dohody mezi Izraelem a SAE je v něčem jiném. Hovoří se o rýsující se alianci mezi sunnitskými arabskými státy a Izraelem proti šíitskému Íránu, na níž mají zájem i SAE. Proto je v nové smlouvě explicitně zmíněna i spolupráce v bezpečnostní oblasti.

Agentura Bloomberg upozorňuje, že důležitým motivem jsou i ekonomické benefity – ovšem v jiné poloze než u předchozích mírových smluv, ze kterých profitovaly zejména mnohem chudší státy Egypt a Jordánsko. Bohaté a vyspělé Emiráty jsou úplně jiná liga, i tak ale na smlouvě vydělají. Normalizací vztahů s Izraelem totiž SAE dostanou možnost nakoupit od Američanů nejmodernější vojenskou techniku včetně hi-tech dronů či bojových letounů F-35, což dosud nebylo možné. Židé zase věří v odbyt svých technologicky vyspělých výrobků v Emirátech.

Palestinský stát, nebo nic

Smlouvou se SAE Izrael dosáhl zčásti svého strategického cíle, kterým je uznání „přijatelnosti“ od zemí v oblasti Blízkého východu. A izraelská vláda se hned nechala slyšet, že Emiráty to nemusí skončit.

„Přijdou další podobné dohody, a to jak se státy u Perského zálivu, tak s některými africkými zeměmi,“ řekl minulý týden izraelský ministr pro tajné služby Eli Kohen s tím, že v nadcházející době doufá ve smlouvy s Bahrajnem, Ománem i Súdánem.

Ani z Ománu (který udržuje těsné vztahy s USA i s Íránem a v minulosti působil jako prostředník mezi oběma znepřátelenými státy), ani z Bahrajnu (který mj. loni hostil ekonomickou konferenci o Palestině pod patronací USA) nepřišel k výrokům izraelského ministra zatím žádný komentář.

Důkaz o tom, že Židé to ve snaze „udobřit si“ blízkovýchodní státy nebudou mít snadné, záhy dodala nejvýznamnější arabská země regionu – Saúdská Arábie. Princ Turkí al-Fajsál, významný člen saúdskoarabské královské rodiny a dlouholetý bývalý šéf tamějších tajných služeb, totiž uvedl, že jeho země se do normalizace vztahů s Izraelem rozhodně nepožene „naslepo“.

„Království Saúdské Arábie jasně stanovilo cenu za narovnání vztahů s Izraelem: je to vznik suverénního palestinského státu s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ řekl princ podle katarské televize al-Džazíra.

Současná politická reprezentace Izraele přitom považuje Jeruzalém za své „hlavní a nedělitelné hlavní město“ a o stažení židovských osad z okupovaného Západního břehu, v nichž dnes žijí statisíce židovských osadníků, nechce ani slyšet. Cesta k trvalému klidu na Blízkém východě tak bude jistě ještě dlouhá.

Šumava s dětmi od jihu k západu: Tipy na výlety i gastro zážitky
Šumava s dětmi od jihu k západu: Tipy na výlety i gastro zážitky

Krásný, čistý, divoký a poměrně velký kout naší vlasti. Národní park, chráněná krajinná oblast, nádherná příroda, kam se podíváš. To je Šumava. Pro...

Mohlo by vás zajímat