Politika mezi běžnými lidmi na plážích se dělá snadněji, než když člověk musí čelit manévrům politické opozice v parlamentu. Možná právě toto bude poučení, které si nejvýraznější postava italské politiky posledních dvanácti měsíců, Matteo Salvini, odnese z vládní krize – kterou sám vyvolal.
Salvini chce, aby parlament co nejdříve hlasoval o důvěře vládě. Většina Italů má ale prázdniny |
Šéf krajněpravicové Ligy, který nedávno trávil dovolenou agitováním v ležérním stylu mezi voliči na italských plážích, se totiž před několika dny rozhodl vypovědět stávající vládní koalici s populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) s tím, že „další pokračování vládního projektu je pro nepřekonatelné rozpory již neudržitelné“. Formálním impulzem k tomuto kroku byl sice spor o vysokorychlostní železnici z Turína do Lyonu (Liga je pro, M5S proti), skutečným důvodem ale jsou volební preference Ligy, které podle posledních průzkumů narostly na vysokých 38 procent. A Salvini se snaží využít aktuální popularity, získané zejména na tvrdém postupu proti africkým imigrantům, k tomu, aby se v očekávaných nových volbách stal premiérem.
Italský premiér Giuseppe Conte.
Jenže není vůbec jisté, že se předčasné hlasování v Itálii uskuteční. Čáru přes rozpočet dělá Salvinimu nečekaně se rodící spolupráce mezi M5S a středolevou Demokratickou stranou (PD), která je nyní v opozici. Čelní politici obou uskupení sice ještě nedávno tvrdili, že jakákoli spolupráce je vyloučená, tváří v tvář možné hrozbě Salviniho na postu premiéra je teď ale situace úplně jiná.
M5S a PD mají v obou komorách stávajícího parlamentu dohromady dost poslanců na to, aby Salviniho (i s jeho případnými spojenci z řad menších pravicových stran) přehlasovali. Zda toto nové spojenectví může fungovat, se ukáže už dnes. Do Senátu totiž dorazí premiér Conte (bezpartijní, ale názorově blíže M5S než Lize) a horní komora může hlasovat o nedůvěře vládě.
Překvapivým svorníkem možného středolevého spojenectví Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany se stává Matteo Renzi, bývalý premiér a expředseda PD. Je to totiž právě on, aktuálně senátor, a nikoli současný předseda PD Nicola Zingaretti (který stojí politicky více nalevo než centrista Renzi), kdo vede vyjednávání s M5S. Mezi oběma muži ovšem panuje značné napětí a italská média již delší dobu spekulují o možném rozštěpení Demokratické strany, což by italskou politickou tajenku ještě více zkomplikovalo.
Poslední slovo má prezident
I pokud by parlament současné vládě nedůvěru vyslovil, není vůbec jisté, že by Italové vyrazili k volebním urnám již na podzim, jak by si přál Salvini. V takovém případě by totiž nastala chvíle osmasedmdesátiletého prezidenta Sergia Mattarelly. Ten by mohl buď sestavit přechodnou úřednickou vládu, nebo pověřit sestavením nové politické vlády některého ze současných aktérů za předpokladu, že by se formovala nová koalice – nejspíše M5S a PD.
Mattarella, Conte i většina ostatních politiků (kromě Salviniho Ligy a jeho pravicových spojenců) jsou proti předčasným volbám. V takovém případě by totiž zřejmě nebylo možné schválit rozpočet, se kterým Itálie měla v minulých letech potíže – loni v něm musela vláda v Římě na poslední chvíli udělat korekce směrem k menšímu utrácení poté, co Evropská komise Itálii pohrozila sankcemi. Navíc se očekává, že hluboce zadlužená země by mohla brzy opět spadnout do hospodářské recese, a pokud by se k moci dostal Salvini, vyjednávání s partnery v Evropě by bylo velmi složité.
Mattarella by mohl do čela nové vlády znovu instalovat Conteho, který vyhovuje většině sympatizantů M5S. Pokud by nový kabinet měl vést někdo přímo z M5S, nemohl by to být kvůli vnitrostranickým pravidlům stávající šéf Luigi Di Maio; nejvíce se v této souvislosti mluví o předsedovi parlamentu za M5S Robertu Ficovi. Teprve pokud by se strany na nové koalici nedohodly, přišly by na pořad nové volby.
