Vědci z britské univerzity v Oxfordu slaví úspěchy. Výsledky první a druhé klinické fáze testování vakcíny proti nemoci Covid-19 dopadly pozitivně.
Klinického testování se podle tiskové zprávy farmaceutické společnosti AstraZeneca zúčastnilo 1077 zdravých lidí ve věku 18 - 55 let, přičemž většině z nich byla aplikována jedna dávka vakcíny. Desítce vybraných pak byla aplikována dávka dvojnásobná, a to s odstupem jednoho měsíce.
USA ‚vsadily‘ 38 miliard na jednu vakcínu, bude se vyrábět v Česku. Věřím, že nám část nechají, říká Prymula |
Výsledky zveřejněné v časopisu Lancet potvrdily, že vyvinutá vakcína AZD1222 způsobila u 95 procent účastníků studie až čtyřnásobný nárůst protilátek vůči viru SARS-CoV-2, a to do jednoho měsíce od aplikace vakcíny. U těch, kterým látku vpravili do těla dokonce dvakrát, byl efekt stoprocentní. Ve zbylých případech měla jedna dávka 91% úspěšnost.
Hladiny neutralizujících protilátek u účastníků, kteří podstoupili, ať už jednu, nebo dvě dávky, pak odpovídaly hladinám, které byly naměřeny u lidí zotavených z onemocnění Covid-19.
Co na nebezpečný „wuchanský“ vir tedy funguje? Podle studie se po aplikaci vakcíny vyvinou v těle jednak aktivní protilátky, ale také bílé krvinky, konkrétně T-lymfocyty, které umí zaměřit buňky napadené virem a zničit je. Oxfordští vědci uvedli, že tato činnost v těle trvala zhruba dva měsíce po vpichu. Podle BBC však studie neprobíhala natolik dlouho, aby dokázala zjistit, zda vzniká dlouhodobější imunita.
Nově vyvinutá vakcína se podle farmaceutické společnosti vyrábí z geneticky oslabené verze viru, který způsobuje chřipku u šimpanzů. Vědci vakcínu posléze upraví tak, aby nemohla způsobit infekci u lidí a také, aby se více podobala viru SARS-Cov-2. Díky tomu, že vakcína vypadá jako koronavirus, se může imunitní systém naučit, jak proti ní zasáhnout.
Mezi vedlejší účinky, které se u většiny testovaných projevily, patřila bolest hlavy, únava, zimnice, horečnatost, nevolnost a bolest svalů. To se ale dalo podle vědců očekávat. „Imunitní reakce pozorovaná po vakcinaci je v souladu s tím, co očekáváme od ochrany před virem SARS-CoV-2, byť musíme pokračovat v našem důsledném programu klinických testů, abychom to potvrdili,“ uvedl spoluautor oxfordské vakcíny profesor Andrew Pollard.
Imunita pacientů vyléčených z covidu časem zmizí, naznačuje nová britská studie. Může to ovlivnit vývoj vakcíny |
Vedlejší reakce se však podle tiskové zprávy podařilo ultlumit běžným lékem proti bolesti - paracetamolem, tedy látkou, kterou najdete například i v paralenu. „Nejsilnější imunitní reakce jsme byli svědky u účastníků, kteří dostali dvě dávky vakcíny, což naznačuje, že toto by mohla být dobrá vakcinační strategie,“ dodal Pollard.
Zdá se, že novému koronaviru začínají vědci přicházet na klub. Obdobně pozitivní výsledky zaznamenali i vědci v Německu, konkrétně v laboratoři Pfizer-BioNTech, která prováděla klinické testy v menším měřítku. Laboratoř testovala pouze 60 dospělých jedinců. V pondělí společnost Pfizer uvedla, že výsledky testů jejich studie stejně jako v Oxfordu prokázaly vysokou míru buněčných odpovědí T-lymfocytů, které dokáží proti viru bojovat.
V současnosti je z údajů serveru LiveMint vyvíjeno zhruba 150 možných vakcín, které by pomohly zastavit koronavirovou pandemii. Z desítek laboratoří, které sídlí napříč celým světem, je nyní na scéně 23 kandidátů, kteří by potenciálně mohli přistoupit ke klinickému testování.
Odborníci odhadují, že vývoj bezpečné a efektivní látky by mohl zabrat 12 - 18 měsíců. Aby se zabránilo jeho dalšímu šíření, muselo by zhruba 60 - 70 procent populace být vůči viru imunní.
