LN: Premiér Boris Johnson dosáhl drtivého vítězství, jak s ním naloží?
Zajistil si nejen víc než pohodlnou parlamentní většinu pro konzervativce, ale také velmi silný osobní mandát. V nadcházejících týdnech především prosadí rychlou ratifikaci dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie v britském parlamentu a zajistí slibované dokončení brexitu, přesněji jen jeho první fáze k avizovanému datu 31. ledna 2020 – což byl popravdě jediný relevantní bod volebního programu konzervativců. Z vnitropolitického hlediska očekávám, že využije zdecimování a vnitřní rozbroje v labouristické straně k pokusu o obsazení uvolněného prostoru v politickém středu prostřednictvím umírněné rétoriky a populárních kroků, které bude prodávat jako „konec éry úsporných opatření“.
LN: Může sjednotit zemi, která byla v posledních dvou letech paralyzována dohadováním o podobě brexitu?
Volebním triumfem konzervativců a vznikem silné většinové vlády končí období patu ve vztazích mezi vládou a parlamentem. Pokud jde o brexit, zůstává ale země rozdělená napůl – to ukazují nejen výsledky průzkumů ohledně hypotetického druhého brexitového referenda, ale především samotné tyto volby: Pro strany, které prosazovaly vypsání druhého referenda jako prostředek možného zmaření brexitu, případně okamžité zrušení brexitu, hlasovalo v součtu o něco víc voličů, než kolik jich podpořilo strany prosazující rychlý brexit.
  |
LN: Premiér volby vyhrál a dohodu o brexitu bez problémů prosadí v parlamentu. Ale co dohoda o budoucích vztazích/volném obchodu? Do konce roku 2020 musí být hotová? Podaří se vyloučit tvrdou odluku od EU?
MACHÁČEK: Johnsonovo drtivé vítězství |
Dohoda o budoucích vztazích musí být schválena do konce roku 2020, pokud se obě strany do konce června neshodnou na prodloužení přechodného období. Takové prodloužení by ovšem zejména na britské straně bylo politicky velice ošemetné, protože by Spojené království fakticky ustrnulo, jak říkají zastánci rychlého brexitu, v roli „vazala EU“. Bylo by nadále vázáno unijními pravidly, ale ztratilo by možnost o nich spolurozhodovat. Také proto Johnson možnost prodloužení přechodného období doposud kategoricky odmítal. Ve chvíli, kdy o ní začne uvažovat, ho čeká první vnitrostranický střet s brexitovými fundamentalisty.
LN: Může být Johnson se silným mandátem v zádech svolnější se kompromisům s Bruselem? Nebo nikoli?
To je jedna z výhod situace, kdy premiér nemusí v parlamentu počítat každý hlas. Kompromisy, či spíše ústupky, budou v zájmu rychlého sjednání dohody velké. Johnson je vrcholně oportunistický politik, pro kterého, myslím, není konkrétní podoba brexitu podstatná, hlavní je, že nějaký brexit bude. A totéž je nakonec to hlavní i pro většinu konzervativních brexitérů.
LN: Pomohlo konzervativcům, že Strana pro brexit Nigela Farage stáhla někde své kandidáty ve prospěch konzervativců?
Chceme brexit, rozhodli Britové. Konzervativci drtivě vyhráli, labouristé mají nejhorší výsledek od roku 1935 |
Určitě, i když z hlediska celkového výsledku voleb to zdaleka nebyl rozhodující faktor. Strana pro brexit stáhla kandidáty ve všech obvodech, kde konzervativci obhajovali mandát. Když nepočítáme Skotsko, kde byla dynamika voleb jiná, přišli konzervativci jen o hrstku obvodů. Ovšem to, co volby rozhodlo, bylo, že dokázali labouristům přebrat desítky obvodů především ve střední a severní Anglii a Walesu, navzdory konkurenci kandidátů Strany pro brexit.
LN: Premiér a jeho strana hodně slibovali – investice do infrastruktury atd. Kolik se jim toho může reálně podařit uskutečnit?
Tolik kolik jim ekonomická situace dovolí. Tyto sliby měly především za cíl neutralizovat volební program levicových stran. Zároveň ale vychází z poznání, že budou-li konzervativci pokračovat v politice úsporných opatření, dláždí si cestu do opozice.
LN: Čeká Brity po přetahované o podobě brexitu nová přetahovaná o nezávislost Skotska?
Výsledek voleb nepochybně posílí odhodlání Skotské národní strany (SNP) prosadit brzké vypsání druhého referenda o skotské nezávislosti. Prozatím to ale nepůjde ústavní cestou a neústavní cesta je předem odsouzena k neúspěchu s trvalými následky. Bude to běh na dlouhou trať. Pro pořádek připomeňme, že v současnosti mají podle průzkumů ve Skotsku mírně navrch odpůrci nezávislosti.
LN: Lze výsledek SNP brát jako požadavek na další referendum?
EU chce s Británií jednat co nejdříve, bez ohledu na výsledek voleb. Johnsona zastoupí na summitu Michel |
Jednoznačně, stačí se podívat na povolební vystoupení skotské první ministryně a šéfky strany Nicoly Sturgeonové. V krátkém časovém horizontu ovšem konzervativní vláda na vypsání druhého skotského referenda nepřistoupí, ze střednědobého hlediska bude rozhodující, jak SNP uspěje ve skotských volbách v roce 2021. V té době už také bude jasnější, jaké vyústění bude celá brexitová sága mít.
LN: Co uškodilo labouristům víc: Jejich lídr Jeremy Corbyn nebo nejasný postoj k brexitu a neustálé změny stanovisek?
Volební katastrofa labouristů je výsledkem souběhu několika faktorů: lídra, který byl pro většinu Britů jako kandidát na premiéra nepřijatelný, neschopnosti důrazně se vypořádat s antisemitismem ve straně, příliš radikálního programu, který byl populistický a ekonomicky nevěrohodný, a samozřejmě toho, že strana nenabídla jasnou odpověď na hlavní otázku voleb, brexit. Myslím ovšem, že by labouristé o část své různorodé voličské základy přišli, ať by jejich stanovisko k brexitu bylo jakékoli.
LN: Znamená to i konec pro výrazně levicově orientovaný program labouristů (zestátňování atd.). Posunou se teď znovu víc do středu?
Pokud chtějí pomýšlet na volební vítězství, musí nabídnout věrohodnějšího lídra či lídryni i umírněnější program, který osloví i středové voliče. Zestátnění některých sektorů přitom nemusí být samo o sobě špatná myšlenka, důležité ale je, aby celý program nebyl koncipovaný jako pokus o systémovou revoluci. Zda se ovšem strana tímto směrem posune, není vůbec jisté. Má před sebou dlouhé měsíce „občanské války“ mezi jednotlivými křídly, přičemž členská základna je nyní vychýlena výrazně nalevo. Tipuji, že návrat ke středové „New Labour“ z dob Tonyho Blaira stranu nečeká.
LN: Jaká mohou být hlavní témata labouristů, když jejich tradiční – například investice do zdravotnického systému – jim obsadili konzervativci?
Myslím, že kvalita veřejných služeb a rovný přístup k nim zůstanou bytostně labouristickým tématem. K nim se musí přidat ochrana zaměstnanců na proměňujícím, fragmentujícím se trhu práce nastupující digitální ekonomiky, a samozřejmě silný důraz na environmentální udržitelnost a přeměnu energetické politiky.
LN: Strategie protibrexitových stran, že když budou někde kandidovat spolu, budou mít silnější hlas v parlamentu, vůbec nevyšla. Souhlasíte?
Přinesla určité omezené výsledky. Velšská regionální strana Plaid Cymru díky ní například uhájila před konzervativci velšský obvod Carmarthen East & Dinefwr, ale při tak obrovském rozdílu mezi zisky konzervativců a labouristů celkový výsledek voleb nakonec ovlivnit či dokonce zvrátit ani nemohla. To by se k ní byli museli připojit i labouristé, což ovšem pod Corbynovým vedením nebylo myslitelné.
