Tunisané byli první z občanů arabských zemí, kteří koncem roku 2010 povstali proti vládě. Potom se rozpoutaly revoluce známé jako arabské jaro. Tunisko se sice na rozdíl od Egypta nebo Libye vyhnulo porevolučnímu chaosu, od roku 2011 se však potýkalo s politickou nestabilitou a ekonomickými problémy.
Su Ťij má Nobelovu cenu míru, ale prezidentkou Barmy se stát nemůže |
Tuniský kvartet pro národní dialog byl vytvořen v roce 2013, „kdy hrozilo, že se proces demokratizace zhroutí v důsledku politických problémů, vražd a rozsáhlých sociálních nepokojů“, připomněl Nobelův výbor. „Nastolil alternativní mírový politický proces v době, kdy byla země na pokraji občanské války. Během několika let pak umožnil Tunisku zavést ústavní systém vlády zajišťující základní práva pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, politické přesvědčení či náboženskou víru,“ dodal výbor.
„Povzbuzení pro tuniský lid“
V oceněné skupině jsou odborová centrála Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniská liga na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků. „Nobelova cena za mír za rok 2015 byla udělena tomuto kvartetu, nikoli jednotlivým organizacím, které ho tvoří,“ upřesnil výbor.
Výbor skupinu ocenil „za rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011“. Cena je podle výboru „zamýšlena především jako povzbuzení pro tuniský lid“. „Měla by přispět k udržení demokracie v Tunisku a stát se inspirací pro všechny ty, kdo usilují o podporu míru a demokracie na Blízkém východě, v severní Africe a ve zbytku světa.“ Členové kvartetu uvedli, že ocenění je poselstvím pro celý region, které zdůrazňuje význam dialogu. „(Ocenění) je velkou radostí a pýchou pro Tunisko, ale také nadějí pro arabský svět,“ prohlásil šéf UGTT Husajn Abásí. „Je to poselství, že dialog nás může přivést na správnou cestu. Je to poselství pro náš region, aby složil zbraně a zasedl k jednacímu stolu,“ dodal.
Velké vítězství pro malou zemi
Podle Federiky Mogheriniové, šéfky diplomacie Evropské unie, letošní laureáti ukazují cestu k řešení regionálních krizí. Podobně se vyjádřila i Organizace spojených národů. „Potřebujeme, aby nám občanská společnost pomáhala dosahovat pokroku v mírových procesech. Toto je skvělý příklad. Myslím, že Tunisko je jedna z arabských zemí, které se nejlépe vyvíjely po takzvaném arabském jaru,“ řekl podle Reuters mluvčí OSN v Ženevě. „Tunisané mají být na co hrdí,“ komentoval udělení Nobelovy ceny za mír předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Vlivný dánský poslanec Soeren Espersen se podle agentury AP zase zaradoval, že nevyhrála favorizovaná Merkelová. Podle něj totiž uvrhla Evropu do jedné z největších „migračních katastrof“ moderní doby.
Podle britského listu The Guardian budou Tunisané vnímat udělení Nobelovy ceny jako jejich velké zviditelnění ve světě a jako naději, že mezinárodní společenství díky tomu pomůže a podpoří tuniskou ekonomiku. Zatímco tuniská demokracie rozkvétá, ekonomika země stagnuje, a to hlavně po červnovém masakru 38 turistů v tuniském přímořském letovisku.
