4. října 2017 11:56 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kdo dostane Nobelovu cenu za mír? Šance má papež i íránští diplomati

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Nobelova cena. (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova cena. (ilustrační foto) | foto: Reuters

OSLO Vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, patří podle expertů mezi největší favority letošní Nobelovy cenu za mír. Favoritem sázkových kanceláří je pak papež František.

Pozornost se před vyhlášením ocenění, které je plánováno na pátek 6. října v 11:00 SELČ, soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.

U sázkových kanceláří je nejvíce favorizován papež František za své úsilí o světový mír, německá kancléřka Angela Merkelová a dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy se svým šéfem Raídem Sálihem.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jsou nejvhodnějšími kandidáty, prohlásil ředitel norského mírového institutu Prio Henrik Urdal. „Hrozba použití jaderných zbraní je v současnosti reálnější než dříve. Je důležité podporovat iniciativy, které brání vývoji a šíření atomových zbraní,“ dodal.

Vzhledem k rekordnímu počtu uprchlíků ve světě a pokračujícím konfliktům a krizím v Sýrii, Afghánistánu či kolem muslimské menšiny Rohingů v Barmě má podle norského mírového institutu velké šance na zisk Nobelovy ceny za mír také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Třetím tipem norského mírového institutu je turecký opoziční deník Cumhuriyet a nyní souzený bývalý šéfredaktor listu Can Dündar. Jeho případ symbolizuje potlačování svobody tisku ze strany režimu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Urdalův předchůdce v čele norského mírového institutu Kristian Berg Harpviken zase uvedl, že letošní Nobelova cena za mír by mohla být výzvou novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby respektoval lidská práva. Podle něj by ocenění mohla dostat například Americká unie občanských práv (ACLU), která mimo jiné podala žalobu na Trumpova protiimigrační opatření.

Podle sázkových kanceláří by mohl být oceněn také hráč americké Národní fotbalové ligy Colin Kaepernick, který zahájil trend pokleknutí během americké hymny před zápasy, jímž američtí sportovci vyjadřují podporu hnutí proti policejnímu násilí na černoších.

Sám americký prezident, který je terčem kritiky od bojovníků za lidská práva také například kvůli plánům na výstavbu zdi na americko-mexické hranici nebo kvůli opakovaným útokům na média, je ovšem rovněž mezi nominovanými. Podle Harpvikena ho navrhl nejmenovaný Američan za „prosazování míru prostřednictvím ideologie síly“.

Ocenění by mohl ale dostat i vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví, ruská obhájkyně lidských práv Svetlana Gannuškinová či spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden. Ten dříve zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí. Zmiňována je také Nadja Muradová z irácké komunity jezídů, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení bojovníky takzvaného Islámského státu.

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž je 215 jednotlivců a 103 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila 52letou kolumbijskou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 000 Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí.

ČTK
  • 6Diskuse




Najdete na Lidovky.cz