Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu totiž v sobotu k návrhu o brexitové dohodě připojili takzvaný Letwinův dodatek – část legislativy, která pozdrží schválení dohody o brexitu do doby, dokud veškeré její detaily neprojdou legislativním procesem a stanou se z nich zákony.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Brexitová dohoda odložena. Co to je Letwinův dodatek a co bude dál? |
Dodatek bývalého ministra Konzervativní strany Olivera Letwina byl schválen většinou 322 hlasů proti 306 a donutil tak současnou administrativu požádat o odklad odchodu z EU. Vláda totiž nechtěla přijmout dohodu s dodatkem, a tudíž nestihla Bennovým zákonem stanovený termín. Cílem Letwinova dodatku bylo vyhnout se možnosti „náhodného“ brexitu bez dohody. Poslanci se totiž obávali, že i v případě, kdy by schválili Johnsonovu dohodu, došlo na tvrdý brexit. Hrozilo totiž, že by dohoda neprošla do 31. října ratifikačním procesem.
Hlasovat se tak bude v pravděpodobně v pondělí znovu, pokud to umožní předseda Dolní sněmovny John Bercow.
Ministr i poslanec
Kdo je ale muž, který stojí za tímto zablokováním dohody premiéra Johnsona? Oliver Letwin se stal poslancem za Konzervativní stranu v roce 1997 a byl z ní vyobcován v září letošního roku poté, co se vzepřel s dalšími dvaceti poslanci předsedovi vlády Johnsonovi a umožnil schválení Bennova zákona.
‚Sněmovna bláznů.‘ Britský tisk opěvuje i kritizuje Johnsonovy dopisy EU a hlasování o brexitu |
Tento bývalý bankéř zazářil v médiích se svým dodatkem i v březnu letošního roku, kdy jeho legislativa svázala ruce tehdejší premiérce Therese Mayové a připravila ji o možnost určovat, o čem bude Dolní sněmovna rozhodovat, a zároveň umožnila poslancům hlasovat samostatně. Ve výsledku to znamenalo, že se nenašla většina pro žádný z tehdy schvalovaných scénářů brexitu.
Syn univerzitních profesorů a amerických Židů žijících ve Velké Británii, Oliver Letwin, otec dvou dětí, získal vzdělání na těch nejprestižnějších britských školách – soukromé internátní střední škole Etonu, univerzitě Cambridge a London Business School. Známý je také svými liberálními postoji v ekonomice a v minulosti působil jako stranický mluvčí pro rozpočtové otázky ve volbách v roce 2001.
Vyhazoval tajné dokumenty
V roce 2003 se pak proslavil výrokem, že by raději „obětoval pravou ruku“, než aby poslal své děti do státní školy namísto soukromé. Kolem roku 2010 byl blízkým spojencem Davida Camerona a vyjednával vládní koalici Konzervativní strany s liberálními demokraty. Premiér Cameron se mu nakonec odvděčil a svěřil mu do rukou post ministra pro vládní politiku.
Největšímu skandálu čelil v roce 2011. Novináři jej totiž vyfotografovali v jednom londýnském parku, jak zde do koše vyhazuje vládní tajné dokumenty týkající se protiteroristických opatření. Krizi nakonec ustál a ve vládě Davida Camerona zůstal až do hořkého konce – prohraného referenda o brexitu v roce 2016. Přestože, se sám prezentuje jako euroskeptik, hlasoval pro setrvání Velké Británie v Evropské unii.
