6. října 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Omezení pohybu na rok a domovní prohlídky. Francie prosadila protiteroristický zákon

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Francouzští vojáci hlídkují před slavným muzeem Louvre. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Francouzští vojáci hlídkují před slavným muzeem Louvre. | foto: Reuters

PAŘÍŽ/PRAHA Francouzští poslanci v úterý schválili kontroverzní protiteroristický zákon. Některá opatření výjimečného stavu, který platí ve Francii již téměř dva roky, se by se tak mohla stát součástí běžných policejních pravomocí. Zákon úřadům umožní snadněji provádět domovní prohlídky, nebo na podezřelé uvalit až tříměsíční domácí vězení.

Úterní schvalování návrhu protiteroristického zákona provázely ve Francii dramatické okolnosti. V noci z pátku na sobotu objevila policie v šestnáctém pařížském obvodu funkční bombu, v neděli zavraždil údajný stoupenec Islámského státu dvě ženy v Marseille a následující den sledovali Francouzi masakr na country festivalu v Las Vegas.

Poslanci Národního shromáždění tak zahájili dlouho očekávané jednání minutou ticha na počest obětí obou útoků. Premiér Édouard Philippe mluvil o obrovském šoku a apeloval na poslance, aby navržený zákon podpořili. „To není boj pořádkových sil proti terorismu, je to boj Francie proti těm, kdo ji chtějí zničit,“ prohlásil s tím, že i po ukončení výjimečného stavu, které vláda plánuje na začátek listopadu, zajistí stát občanům bezpečí.

Francouzský voják na stráži před židovskou školou v Paříži.
Francouzští vojáci hlídkují před vlakovým nádražím v Marseille.

Protiteroristický zákon přitom přenáší některá pravidla výjimečného stavu do běžné legislativy a silně posiluje pravomoci bezpečnostních složek. Prezident Emmanuel Macron se tak rozhodl pro opatření, která kritizují některé lidskoprávní organizace, jako je Human Rights Watch. Na druhou stranu ale před ním stojí jeho největší úkol: zda se dokáže vypořádat s teroristickou hrozbou, jíž jeho země čelí více než kterýkoliv jiný stát v Evropě.

Jen v letošním roce francouzská policie spolu s tajnými službami předešly čtrnácti plánovaným útokům a podle serveru Politico nyní dohlížejí na 18 500 lidí podezřelých ze sympatií k teroristům, mezi nimiž dvě stovky tvoří navrátilci ze Sýrie.

Zemák 2.0 (banner).

Domácí vězení až na rok

Co tedy kontroverzní zákon obsahuje? Jedním z klíčových ustanovení je možnost uvalit na podezřelé osoby tříměsíční domácí vězení, které bude možné až třikrát prodloužit. Osoba, jež představuje „hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek“, tak může mít omezen pohyb i celý rok. Pohybovat se může jen v určeném geografickém okruhu a denně se musí hlásit na policii – pokud nedostane elektronický náramek. Zároveň má povinnost poskytnout všechny své elektronické adresy a účty na sociálních sítích.

Dalším opatřením jsou domovní prohlídky bez povolení soudu, spojené se zabavením dokumentů. Dotyčná osoba může být v tomto případě i zadržena na dobu nepřesahující čtyři hodiny. Policie bude mít také možnost snadněji uzavřít až na šest měsíců náboženské svatostánky, u nichž má podezření na šíření závadných „myšlenek a teorií“. U míst vystavených nebezpečí teroristických útoků bude moci policie kontrolovat přístup osob a automobilů, prohlížet lidem zavazadla a legitimovat je. Pokud to odmítnou, nepustí je dál.

Problém v rámci evropské legislativy pak může představovat omezení schengenského prostoru, jedné ze čtyř svobod EU. Kontroly dokladů totiž budou moci probíhat na hlavních hraničních přechodech a v okruhu 20 kilometrů kolem vytyčených míst. K tomu bude stačit jen vydat prezidentský dekret.

Podezření versus presumpce neviny

Zatímco Republikáni kritizovali zákon kvůli tomu, že údajně „sníží stupeň ochrany Francouzů“, a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová mluvila o „hanbě“, krajní levice k problému přistupuje z opačné strany.

„Vstupujeme do éry, kdy je obecné podezření v protikladu k presumpci neviny. A jaký je výsledek? Od začátku výjimečného stavu bylo provedeno 4300 administrativních domovních prohlídek, jež vyústily ve vyšetřování 23 případů spojených s terorismem, úspěšnost tedy byla půl procenta,“ citoval server BFMTV poslankyni Daniele Obonovou z krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie.

I přes její naléhání ale zákon hladce prošel – 415 poslanců ho podpořilo, proti jich zvedlo ruku 127, mezi nimiž převažovali Republikáni. Nyní budou muset poslanci ještě nalézt kompromis se Senátem, konečné schválení normy se čeká v polovině října. Prvního listopadu by pak po 18 měsících měl skončit výjimečný stav, který začal před 22 měsíci a jejž parlament několikrát prodloužil.

  • 28Diskuse
Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky