Naprostá většina dezertérů nepovoleně opustí své jednotky na území Spojených států; z iráckého bojiště je známý pouze jediný případ dezerce. Právníci zastupující dezertéry soudí, že pokračující operace v Iráku vedou vojáky k pochybám o své službě v armádě.
Zároveň upozorňují, že Pentagon přijal tvrdá opatření proti dezerci. "To poslední, co by chtěli, aby si lidé mysleli, je, že je to jako Vietnam," uvedl v deníku USA Today Tod
Ensign, šéf protiválečné skupiny Občan voják (Citizen Soldier), která dezertérům nabízí právní pomoc.
V době války ve Vietnamu v 60. a na počátku 70. let minulého století byla úroveň dezerce mnohonásobně vyšší. V roce 1971 například dezertovalo téměř 33.100 vojáků, což bylo 3,4 procenta armádních sil.
Tehdy ovšem vojsko své příslušníky povolávalo, na rozdíl od náboru dobrovolníků uplatňovaného v současné době. V roce 2005 dezertovalo 0,24 procenta vojáků.
Za jediný rok 2001 neoprávněně opustilo jednotky bezmála 8000 příslušníků
amerického námořnictva a letectva, o čtyři roky později to bylo necelých 3500 vojáků. Námořní pěchota evidovala v roce 2001 přes 1600 dezertérů, zatímco loni 148.
"Lidé vždy dezertovali," cituje list armádní mluvčí Elizabeth Robbinsovou. Důvodem podle ní bývá především neschopnost přizpůsobit se vojenskému prostředí. Protiválečná opozice je příčinou jen malé části dezercí, uvedla. Většina vojáků se po nějaké době vrací ke svým jednotkám dobrovolně.
V námořnictvu je to téměř 60 procent. Ostatní jsou zpravidla zadrženi při dopravních kontrolách. Dezertéři mohou být odsouzeni od propuštění z armády až po trest smrti, pokud opustí jednotku v době války. Několik dezertérů předstoupilo před válečný soud, napsal USA Today.
- 7. března 2006 20:39
