Neděle 18. dubna 2021svátek má Valérie 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Před 75 lety pronesl britský expremiér Winston Churchill projev považovaný za začátek studené války

Winston S. Churchill. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Winston S. Churchill. | foto: Wikimedia Commons

Fulton/Praha O přesném počátku epochy označované jako studená válka se vedou spory. Její předzvěstí byl podle historiků památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém před 75 lety, 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“.

Necelý rok po konci druhé světové války Churchill vyzval demokratický svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí. Studená válka pak trvala 45 let.

Churchill při přebírání čestného titulu na fultonské Westminsterské koleji, menší univerzitě ve státě Missouri, mimo jiné zařadil Prahu mezi „proslulá“ města, která se „ocitla v oblasti, kterou musí nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy“. A tehdejší Československo zmínil ještě jednou: „Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie.“

Samotný pojem studená válka poprvé použil pro zhoršující se americko-ruské vztahy v roce 1947 americký finančník a prezidentský poradce Bernard Baruch v projevu v parlamentu Jižní Karolíny. Do obecnějšího povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku nazvané The cold war; a study in U.S. foreign policy.

Začátek rozdělení světa na dva bloky (a tím i studené války) někteří historikové kladou už k jaltské konferenci v únoru 1945, kdy si část demokratických politiků začala uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky. Churchill ve fultonském projevu ještě o Stalinovi hovoří jako o svém „příteli z dob války“ a řekl, že chápe potřebu Rusů zabezpečit své západní hranice, poté ale obvinil sovětské Rusko z toho, že touží po neomezené expanzi své moci.

Jako hráz tomuto nebezpečí navrhl vytvořit úzké spojenectví Británie a USA, zahrnující spolupráci „ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě i v průmyslu“. Projev je tak považován za počátek historie Severoatlantické aliance (NATO), která byla založena v dubnu 1949. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity již znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu.

Asi nejostřeji se studená válka rozhořela kolem války v Koreji (1950-1953), vyhrocení znamenala stavba berlínská zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim roku 1962. Sovětský pokus instalovat jaderné rakety na Kubě tehdy přivedl svět na okraj jaderné války. Po podpisech několika odzbrojovacích smluv znamenala zmrazení vztahů sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979 a do vztahů také vstoupily krvavé zásahy Sovětů v Maďarsku v roce 1956 a v Československu o 12 let později.

V roce 1954 s Winstonem Churchillem a svými potomky Charlesem a Anne.
Lord Beaverbrook (vlevo) a Winston Churchill.

Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil na počátku 80. let komunismu boj, zvýšil výdaje na zbrojení a představil známý program tzv. hvězdných válek. Dějinný obrat zahájil neúspěšný pokus o obrodu komunismu vyvolaný Michailem Gorbačovem po jeho nástupu do čela Sovětského svazu v roce 1985. Šéf sovětských komunistů odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí a zasahování do státní suverenity ostatních států a v prosinci 1987 podepsal na oficiální návštěvě USA Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). V únoru 1989 se stáhli poslední sovětští vojáci z Afghánistánu a během následujících měsíců se začaly hroutit komunistické režimy ve střední a východní Evropě.

Za faktický konec studené války je označována schůzka Gorbačova s americkým prezidentem Georgem Bushem na lodi Maxim Gorkij u pobřeží Malty v prosinci 1989, třebaže na ní nebyl podepsán žádný dokument. „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ oznámili.

Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži. Varšavská smlouva, vojenský pakt uzavřený v roce 1955 jako protipól NATO, byla rozpuštěna 25. února 1991. Na konci listopadu 1993 stvrdil konec konfliktu americký Kongres přijetím zákona potvrzujícího, že nepřítel, nazvaný kdysi Reaganem „říší zla“, již neexistuje.

Němci mají covidu po krk. O Velikonocích létají k moři a obcházejí nařízení

Německá farnost Neuss-Süd organizuje na Velký pátek bohoslužbu přizpůsobenou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je to až strašidelné. Velký pátek je jeden z největších křesťanských svátků, který v Bavorsku prostě nemůžete jen tak...

Kellnerovi vadilo sekání trávy ze sousedních zahrad, vzpomíná architekt Pleskot

Vila ve Vraném nad Vltavou od Josefa Pleskota pro Petra Kellnera. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mezi klienty Josefa Pleskota, jednoho z našich nejuznávanějších architektů, patřil i Petr Kellner. Pleskot pro něho...

Cíle Sparty? V první řadě úspěch v Evropě. Nejlepší sponzor je UEFA, říká Vrba

Pavel Vrba, nový trenér Sparty, pózuje nad potemnělou Letnou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Kdyby si psal bodový plán, u první položky si může udělat fajfku. Odškrtnout, že start se povedl. Ale když Pavel Vrba...