„Existuje velké riziko, že lidé, kteří opouští vězení na konci svého trestu, nejsou vůbec napraveni, ba naopak budou ještě více zatvrzeni svým pobytem ve vězení,“ uvedl v pondělí pro francouzská média pařížský prokurátor Francois Molins ohledně propouštění čtyřiceti radikalizovaných vězňů v nejbližších osmnácti měsících.
Proti radikalizaci vězňů: Británie chce za mřížemi izolovat islámské extremisty |
Podle Molinse bude v letošním roce propuštěna dvacítka vězňů a stejný počet v příštím roce. Všichni podle něj představují „zásadní riziko“. Policie, zpravodajské a bezpečnostní složky i úřady musí jednat a tyto lidi pozorovat, uvedl pro média prokurátor.
„Musíme vést intenzivnější dialog, abychom zajistili, že budou správně monitorováni, což vyžaduje intenzivní práci mezi vězeňskou správou, zpravodajskými službami, policejními prefekturami, ale i těmi, kdo pracují pro soudní systém a vyšetřovatele,“ sdělil Molins televizi LCI.
Ve Francii je podle odhadů více než 1200 lidí, kteří sice nebyli uvězněni za zločiny spojené s terorismem, ale i tak se ve věznicích radikalizovali. Za mřížemi je v současnosti také 500 dalších vězňů, kteří spáchali zločiny spojené s terorismem.
Zatímco někteří trestanci odsouzení za přípravu, pomoc, či účast na teroristických útocích si ve věznicích pobudou na delší dobu, značná část z odsouzenců bude propuštěna v nejbližších letech, což podle odborníků rozhodně nepomůže stále vysoké hrozbě terorismu ve Francii.
„Vězeňské prostředí funguje prakticky jako inkubátor,“ vysvětlil Molins, který pozici prokurátora opustí v listopadu letošního roku po sedmi letech ve vedení vyšetřování teroristických útoků.
Vládní plán zastavit radikalizaci
Francie má dlouhodobě problém s radikalizací vězňů. Pařížská vláda již delší dobu experimentuje s různými možnostmi, jak ukončit nárůst extremismu u mladých lidí žijících na okraji společnosti. Převážně se zaměřuje na lokality, ve kterých bydlí převážně imigranti, jelikož právě tam nejčastěji rekrutují mladé bojovníky organizace jako Islámský stát, nebo al-Kájda.
Francouzský premiér Edouard Philippe.
„Nikdo nemá magický recept na deradikalizaci, stejně efektivní jako byste mohli odinstalovat nebezpečný software,“ uvedl francouzský premiér Éduard Philippe, když ve městě Lille představoval nové způsoby boje proti radikalizaci.
Jedním z nich je i plán na zastavení radikalizace tím, že vláda vytvoří speciální vězeňská křídla pro více než 1500 vězňů, kde izoluje extremisty a vytvoří tak centra pro džihádisty, jež mají umožnit jejich zapojení zpět do společnosti.
Poslední z plánů na deradikalizaci však skončil „absolutním fiaskem“ v červenci loňského roku. Centrum v Pontourny na západě Francie podle serveru France24 ukončilo svůj provoz ani ne rok po svém založení. Od února v něm totiž nebyl jediný chovanec.
Premier centre de prévention de la #radicalisation inauguré à #Pontourny. Les pensionnaires arriveront dans 10 jours https://t.co/Svt9HfIYDX
„Zkušenost z Pontourny není překvapující. Je to důsledek špatné diagnózy a špatného řešení. Není to tak, že byste radikalizovaným mladým mohli dát červenou pilulku a oni začnou zpívat Marseillaisu,“ uvedl tehdy odborník na džihádistické skupiny Wassim Nasr.
Nová opatření na boj s radikalizací mají přinést úspěch, slibuje si ministr vnitra. Má jít o větší kontrolu islámských škol, lepší školení pro učitele na všech školách, aby byli s to odhalit radikalizaci, větší důraz na kritické myšlení, či navýšení rozpočtu na psychologickou pomoc dětem džihádistů.
