Ve středu a v noci na čtvrtek vyšly do ulic v metropoli Minsku, ale i Grodnu, Mogilevu, Brestu, Borisovu a dalších běloruských městech tisíce lidí, aby protestovaly proti v pořadí šestému uvedení do úřadu autoritářského prezidenta Lukašenka.
  |
Předem neohlášená inaugurace se odehrála navzdory déle než měsíc trvajícím masovým demonstracím proti výsledkům srpnových prezidentských voleb, které běloruská opozice a část mezinárodního společenství označuje za zmanipulované.
„Včera, 23. září, bylo na různých místech země zaznamenáno 59 protestních akcí, jichž se zúčastnilo kolem 5000 lidí. Jen včera bylo za porušení zákonů o masových akcích zadrženo 364 občanů, z toho 252 v Minsku,“ citovala agentura TASS z prohlášení běloruského ministerstva vnitra.
Policisté k rozehnání demonstrantů použili slzný plyn a vodní děla, přičemž demonstranty polévali vodou smíšenou s barvou, aby je následně mohli rozpoznat a zadržet, uvedla TASS
Lukašenko nečekaně složil přísahu a přes masové protesty pošesté nastoupil do funkce prezidenta |
Podle DPA bylo zraněno několik lidí, na místě je ošetřovali další účastníciprotestu. Očití svědci uváděli, že v Minsku slyšeli i střelbu. Úřady to popřely s tím, že policisté měli situaci pod kontrolou, uvedla běloruská státní agentura Belta.
Evropská unie Lukašenka bez ohledu na středeční obřad v Minsku hlavou běloruského státu neuznává. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dnešním prohlášení označil akt za nelegitimní. „Volby z 9. srpna nebyly svobodné ani spravedlivé. EU neuznává zfalšované výsledky. V důsledku toho takzvaná ‚inaugurace‘ z 23. září 2020 a nový mandát Alexandra Lukašenka postrádá demokratickou legitimitu a přímo odporuje vůli velké části běloruského lidu,“ uvedl Borrell.
Rozhodnutí neuznat Lukašenka jako prezidenta již ve středu potvrdily mimo jiné Německo, ČR a Litva, jakož i Spojené státy.
