„Vztahy byly již dříve napjaté a je třeba dále pracovat na jejich zlepšení,“ řekla Merkelová. Rusko označila za významnou zemi s bohatou historií, se kterou je třeba diskutovat.
Lukašenko požádal Putina o vytvoření záložních policejních sil. Ruský prezident mu vyhověl |
Novináři se Merkelové ptali, zda se otrava Navalného v Rusku, možný ruský hackerský útok na Spolkový sněm či postoj Moskvy k dění v Bělorusku neodrazí ve změně postoje ke Kremlu.
Na dotaz k policejním zálohám, které ruský prezident Vladimir Putin na žádost hlavy běloruského státu Alexandra Lukašenka vyčlenil pro možná zásah v Bělorusku, odpověděl, že snad nebudou použity. „Doufám, že nasazeny nebudou,“ řekla kancléřka.
Merkelová připomněla vývoj v Československu
Nynější demonstrace proti autoritářskému režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka jsou odlišné od událostí, které vedly v roce 1989 k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice, uvedla zároveň Merkelová, která jako příklad odlišného vývoje k roku 1989 označila okupaci Československa v roce 1968, kde lidé rovněž toužili po demokracii, ale nebylo jim to dopřáno.
Pády autoritářských režimů jsou podle kancléřky závislé na geopolitické situaci. „V roce 1989 se Gorbačov rozhodl nezasáhnout,“ uvedla s odkazem na postoj tehdejšího šéfa Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který prodemokratické protesty ve východní Evropě označil za výhradně vnitřní záležitost daných států. „Sovětský svaz tehdy nezasáhnul,“ poznamenala.
„Z historie známe i jiné příklady, vzpomeňme si na Prahu v roce 1968,“ poukázala kancléřka na invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se SSSR do Československa. Jako další příklady tragického vývoje zmínila vyhlášení stanného práva v Polsku v roce 1981 a povstání ve východním Německu a Maďarsku v roce 1953.
