„Celému světu je jasné, že tahle osoba, jak se v historii stalo tolikrát, je zcela jednoduše opilá mocí a dělá vše, co může, aby vládla věčně,“ uvedl Zelenskyj o Putinovi na sociálních sítích. Putin Rusku vládne jako prezident či premiér od roku 1999.
Bílý dům podle agentury Reuters v reakci uvedl, že volby zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož „Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali“.
Vedle Putina umožnily ruské úřady voličům hlasovat pro další tři kandidáty, zatímco z voleb vyloučily bývalého poslance Borise Naděždina a novinářku Jekatěrinu Duncovovou, kteří vyzvali k ukončení ruské války na Ukrajině. Hlavní tvář ruské opozice z uplynulých let Alexej Navalnyj krátce před volbami za neznámých okolností zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
„Prezidentské volby v Rusku nejsou legální, svobodné ani spravedlivé,“ uvedlo zase polské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že hlasování se konalo „v kontextu vážných represí“ a v rozporu s mezinárodním právem také v Rusy okupovaných částech Ukrajiny.
Tento bod zmínil také šéf britské diplomacie David Cameron, který v prohlášení na sociální síti X kritizoval také „nedostatečný výběr“ pro voliče a absenci nezávislých pozorovatelů. „Takhle svobodné a spravedlivé volby nevypadají,“ uvedl. „Volby. Jaké volby?“ poznamenal ve vlastním příspěvku lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.
„Určitě se to nedá nazývat volbami. Je to procedura, která má připomínat volby,“ komentoval zase litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
 |
Podobně reagovalo i francouzské ministerstvo zahraničí. Paříž také ocenila odvahu „mnoha ruských občanů, kteří pokojně protestovali proti tomuto útoku na jejich základní politická práva“. Francouzská diplomacie dodala, že neuznává výsledky voleb, které se konaly v oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem a odsoudilo zřízení volebních středisek v oblastech, jako je Jižní Osetie a moldavské Podněstří.
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.
Hlasování v Ruskem okupovaných územích Ukrajiny označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za další narušení ukrajinské suverenity. Proces odsoudila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou výroky zahraničních představitelů o nelegitimnosti ruských voleb absurdní.
Kritika zní i z Česka
České ministerstvo zahraničí (MZV) kupříkladu uvedlo, že prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní. Ministerstvo také poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje. Hlasování v nich označila česká diplomacie za nelegitimní volební frašku.
❌ Ruské prezidentské volby nesplňují mezinárodní standardy. Režim předem umlčel všechny kritické hlasy a opoziční kandidáty.
Odsuzujeme „volby“ na okupovaných územích Ukrajiny. Jde o další projev ruské agrese vůči Ukrajině.
Volby v Rusku podle ministerstva zahraničí nesplnily mezinárodní standardy. „Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách,“ uvedl Černínský palác.
Třídenní volby skončily v neděli večer. Očekává se, že v nich přesvědčivě získá již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který neměl žádného skutečného protikandidáta. Podle prvního povolebního průzkumu získal přes 87 procent hlasů, informovala dnes večer agentura TASS.
Česká diplomacie konstatovala, že mnozí prezidenští kandidáti, zejména ti, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohli kandidovat. Ruští občané podle MZV neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu. Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.
Současně důrazně odsoudilo konání voleb na okupovaných územích Ukrajiny. „Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny. Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva,“ napsala v prohlášení česká diplomacie. Cílem Ruska je podle ní opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský označil ruské prezidentské volby za frašku a parodii. Na síti X napsal, že ani během voleb se Rusko neštítilo narušit suverenitu Ukrajiny. Podobně hodnotil ruské volby jeho stranický předseda, vicepremiér Ivan Bartoš. Uvedl, že Putin potlačil občanskou společnost, nezávislá média i opozici.
Jak dopadnou prezidentské volby v Rusku? No jak asi, když:
- největší potenciální rivaly do volebního souboje nepustíte, nebo je rovnou zavřete,
- roky omezujete pluralitu veřejné debaty a svobodu médií,
- na volby na okupovaných územích vám dohlíží armáda.
Pak se dílo určitě… https://t.co/dse4XhwPpw
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra považuje „takzvané volby“ v Rusku za kamufláž. „Výsledek byl dopředu jasný. Možnou konkurenci Putin buď zlikvidoval, nebo ji k volbám nepustil. Nabízí se otázka, proč se tam volby vůbec pořádají. Baťuška car mandát lidu nepotřebuje. Vládne přece z vyššího principu,“ napsal.
Vicepremiér, ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan na síti X napsal, že prezidentské volby v Rusku nebyly svobodné a vítěz ve skutečnosti porazil jen demokracii. Odehrály se podle něj za situace, kdy největší potenciální rivalové nemohli kandidovat nebo rovnou skončili ve vězení. Navíc je už roky omezená pluralita veřejné debaty i svoboda médií a na volby na okupovaných územích dohlíží armáda, dodal Rakušan.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVolby nebyly demokratické ani podle stínového ministra zahraničí a poslance za ANO Jaroslava Bžocha. Kandidáti, kteří se objevili, byli jen náhradníky a měli ukázat, že občané Ruska mají na výběr, uvedl. „Ti relevantní opozičníci, kteří mu mohli odebrat nějaké hlasy, byli z těch voleb odstraněni už předem,“ dodal. „Celek těch voleb byl podle mého názoru nedemokratický,“ řekl Bžoch.
Gratulace ze světa
Putinovi naopak poblahopřáli k vítězství Čína, Severní Korea nebo Írán. Peking vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Ruskem a Čínou se budou i nadále rozvíjet.
„Jsme přesvědčeni, že pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina se čínsko-ruské vztahy budou nadále rozvíjet,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. „Obě hlavy států budou pokračovat v úzké spolupráci a podporovat udržení dlouholetého sousedského přátelství obou zemí,“ dodal.
Čínský prezident Si poslal Putinovi blahopřání. „V posledních letech se ruský lid sjednotil, aby překonal výzvy. Vaše znovuzvolení dokazuje, že vás Rusové plně podporují,“ napsal Si.
„Íránský prezident Ebráhím Raísí upřímně poblahopřál svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace,“ informovala íránská oficiální tisková agentura IRNA.
K přáním se přidaly také Kuba, Venezuela, Bolívie či Honduras, informovala agentura Europa Press. Tyto země mají levicové vlády, přičemž režimy na Kubě a ve Venezuele jsou označovány za autoritářské a dlouhodobě čelí kritice za represe vůči opozici, podobně jako Putin.
„Venezuelský prezident Nicolás Maduro Moros jménem venezuelského lidu gratuluje prezidentovi Vladimirovi Vladimiroviči Putinovi a jeho politickému hnutí k ohromujícímu volebnímu triumfu,“ uvedlo v neděli venezuelské ministerstvo zahraničí. „Jednota ruského lidu a vedení prezidenta Putina jsou základem ruské suverenity, nezávislosti a územní celistvosti, jakož i politické stability a světové bezpečnosti,“ uvádí se též v blahopřejném prohlášení.
„Upřímně blahopřejeme ke znovuzvolení prezidenta Vladimira Putina. Spolehlivě se tak ukázala podpora ruského lidu svému vedení. Budeme pokračovat v posilování vztahů Kuby a Ruska v sektorech důležitých pro blaho našeho lidu,“ napsal na síti X kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v den, kdy v jeho zemi několik tisíc lidí demonstrovalo proti dlouhodobým výpadkům elektřiny a chronickému nedostatku potravin. Díaz-Canel to přičetl „nepřátelům kubánské revoluce“, respektive americkému embargu.
