Ruská propaganda jede naplno

Od počátku konfliktu všechny programy televize zdůrazňují především humanitární katastrofu a utrpení osetinského obyvatelstva.

Pravidelně na obrazovce vystupuje premiér Vladimir Putin, který řídí celou „záchrannou operaci“. Jeho tvář je vidět pravděpodobně ještě častěji než tvář ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Zprávy prvního programu od začátku války prošly i vizuální proměnou - za moderátory jsou nyní umístěny obrovské fotografie plačících osetských žen, mrtvých mužů a rozbitých domů.

 Informace o bojových akcích ruské armády v Gruzii jsou slyšet zřídka. Vzniká tak pocit, že ruská armáda se ani žádných bojů neúčastní. Komentátoři zdůrazňují, že Rusko plní roli pouze nestranného prostředníka a „garanta bezpečnosti na Kavkaze“.
 Veškeré pojmy, které používají ruští novináři, jsou shodné s těmi, které jsou slyšet z Putinových a Medveděvových úst. Osetští a abchazští rebelové jsou tak označováni jako „osetští obránci vlasti“. A televizní redaktoři dokonce hovoří o „pravidelné abchazské armádě“. Naopak Gruzínci jsou nejčastěji prostě „agresoři“.

Prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho se ruská televize snaží ukazovat v nedůstojných situacích. Tak například při příhodě v gruzínském městě Gori, kdy nedaleko Saakašviliho vybuchla nálož a ochranka prezidenta povalila, aby ho chránila vlastními těly. Komentátor k tomu podotkl: „ (ti muži) se snaží zachránit člověka, který je zodpovědný za životy 1600 civilistů a 15 našich mírotvorců“.

Do studia si potom komentátor pozval psychologa Farida Safuonova a jemu i divákům ukazoval fotografie Saakašviliho v nejrůznějších pózách. Psycholog jednotlivé obrázky komentoval slovy: „Vidíme, jaké má ten člověk autoritářské sklony.“ Poté prohlásil, že z fotek je zřejmé, že Saakašvili je tyran a despota. Tyto vlastnosti se u něj údajně rozvíjely už od dětství.

 Ruská televize na rozdíl od gruzínské při informování o válce na Kavkaze prakticky necituje žádné zahraniční zdroje jako CNN či BBC. Spoléhá se pouze na vlastní politiky a zpravodaje.