Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Svět

Rusko a Čína plánují jadernou elektrárnu na Měsíci. Pro lunární osady, tvrdí

Motory nosiče Sojuz 2.1b, který vynese sondu Luna-25 foto: Roskosmos

Rusko a Čína uvažují o umístění jaderné elektrárny na Měsíci, uvedl v úterý šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Harmonogram pro tento ambiciózní plán je podle něj stanoven na první polovinu následující dekády.
  17:49

„Vážně uvažujeme o projektu, v rámci kterého bychom s našimi čínskými kolegy někdy okolo let 2033 až 2035 na měsíční povrch dodali a instalovali elektrárnu,“ uvedl Borisov na festivalu pro mládež na jihu Ruska.

Jaderná energie by totiž podle něj mohla zajistit dostatek energie pro budoucí lunární osady - na rozdíl od energie solární.

„Je to velký úkol... mělo by to fungovat v automatickém režimu, bez lidského zapojení,“ dodal k plánu.

Borisov hovořil také o možné konstrukci kosmické lodi s jaderným pohonem. Všechny technické otázky se podle něj podařilo vyřešit, kromě toho, jak jaderný reaktor chladit.

„Na vesmírné lodi skutečně pracujeme. Tato obrovská konstrukce by díky jadernému reaktoru a vysoce výkonným turbínám dokázala přepravit velké náklady z jedné orbity na druhou, sbírat vesmírný odpad a zabývat se dalšími úkoly,“ řekl Borisov.

Moskva už dříve představila své ambiciózní plány na budoucí osídlení a těžbu na Měsíci, ruský lunární program se ale v posledních letech potýká s neúspěchy, podotkla agentura Reuters.

Po téměř čtyřicetileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Zatím poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl letos v únoru modul Odysseus americké společnosti Intuitive Machines. O měsíc dříve se měkké přistání podařilo modulu SLIM japonské vesmírné agentury JAXA.

Modul Luna-25 se loni v srpnu pokusil vrátit Rusko zpět na Měsíc, mise ale neuspěla a skončila nárazem do lunárního povrchu.

Rusko s Čínou v roce 2021 podepsaly memorandum o spolupráci na mezinárodní vědecké lunární stanici. Země plánují na Měsíc vyslat moduly Čchang-e 6, 7 a 8, přičemž první z nich se k přirozené zemské družici vydá podle plánu Pekingu v roce 2028. Cílem programu je otestovat technologie, které umožní zahájit výstavbu vědeckého, dálkově ovládaného komplexu.

Peking také minulý měsíc uvedl, že chce na Měsíc vyslat do konce této dekády astronauty.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc odmítl varování USA, že Moskva plánuje umístit jaderné zbraně do vesmíru. Uvedl tehdy, že se jedná o trik, který má Rusko zatáhnout do jednání o zbraních za podmínek Západu.

Autoři: ,