Ruský revizionismus a zbabělost Západu, píše Edward Lucas o Ukrajině

Konflikt na Ukrajině totiž není svébytný problém, ale jen symptom, píše Lucas. Ve skutečnosti máme co do činění s ruským revizionismem, tedy mylným přesvědčením Kremlu, že evropský bezpečnostní pořádek je hluboce nespravedlivý a dá se změnit tím, že se vůči slabému a rozdělenému Západu uplatní směsice vojenské síly, propagandy, blafování a peněz (druhá část je docela výstižná).

Kdyby Západ stanul semknut v jednom šiku, Putinův režim by se neodvážil destabilizovat Ukrajinu, ani ji napadnout. Neanektoval by Krym. Nerozpoutal by válku na východě Ukrajiny. Neodvážil by se zabíjet, napadat a unášet lidi v jiných zemích. Neohrožoval by sousedy. Nedělal by to z obavy, že to bude mít následky.

Čeho se Kreml bojí?

Čeho se ruský režim může skutečně bát? Třeba toho, že vízové sankce postihnou celou ruskou elitu, čítající i s manželkami a dětmi vysoce postavených úředníků, podnikatelských potentátů a politiků asi 10 000 lidí. Jeden ruský známý poslal dceru studovat do Londýna, kde má i milenku. Bylo by mi obou žen líto (i když z různých důvodů), ale ztrpčit jim život by představovalo účinný prostředek nátlaku na dotyčného Rusa, píše britský publicista.

Ale vážně: Evropská unie by měla podat soudní žalobu na ruský koncern Gazprom a zkoordinovat tyto právní kroky s ministerstvem spravedlnosti Spojených států, které už roky vyšetřuje záležitosti této velké energetické firmy s protekcí Moskvy. Současné obvinění v obou případech během jediného dne by představovalo silný signál.

Podobné by to mohlo být i s vyšetřováním západních bankéřů, právníků a účetních, kteří pomáhali režimu okrást ruskou společnost o desítky miliard dolarů a pak investovat nepoctivě nabytý majetek na Západě. Aby se vyhnuli vězení, mohli by promluvit a odhalit část tajných zahraničních finančních operací Kremlu. To by režim opravdu vyděsilo.

Mohli bychom také pohrozit Rusku, že jestli jeho vojenská letadla nepřestanou narušovat náš vzdušný prostor s vypnutými odpovídači, pak v odvetě uzavřeme jejich dopravním letadlům naše letiště.

Pasivita, iluze a pravda

Samozřejmě, že to se nestane. Bojíme se dozvědět pravdu o ruských záměrech. Za naši pasivitu a iluze již Ukrajinci platí strašlivou cenu. A bude hůř. Nechceme to přiznat, ale skutečným cílem francouzsko-německé diplomatické iniciativy je vyjednat podmínky kapitulace.

Dokonce i v případě, že bude nastoleno příměří (o čemž lze pochybovat), Rusku projde anexe cizího území. Ukrajina bude vojensky i finančně zlomena.

Bohužel, i dodávky zbraní Ukrajině by byly jen léčbou příznaků, ale nikoliv samé nemoci. Jistí lidé ve Washingtonu se budou cítit odvážní a tvrdí, ale dodávky zbraní nejsou ani nezbytnou, ani dostatečnou podmínkou pro ukončení konfliktu za snesitelných podmínek.

Cožpak si lze představit, že vyděšený Putin a jeho kremelští pobočníci chvatně změní své plány jen pro to, že jsme poslali trochu zbraní sice smělým a stále se bránícím, avšak slábnoucím a špatně vedeným ukrajinským jednotkám? Zbabělství a prohra Západu jsou beztak neblahé, tak se alespoň neobelhávejme, uzavřel Lucas.