Ficova koalice prosadila menší tresty za korupci a zametla s elitní prokuraturou

Od poloviny března Slováci budou žít ve státě, v němž za úplatek ve výši statisíců eur bude hrozit stejný trest jako za úplatek lahví alkoholu. Podmínku teď mohou dostal i takoví mafiáni, jako je Norbert Bödör, pod jehož vedením vznikl klan přezdívaný bödörovci. Odsouzený nitranský oligarcha figuruje ve velkých korupčních kauzách Očistec a Dobytkář, kvůli té byl také dříve ve vazbě.

Zařídila to právě kontroverzní novela trestního zákona, kterou těsně před půl devátou večer schválili poslanci Národní rady a před níž nedávno varovala i prezidentka Zuzana Čaputová. Slováci proti zákonu už týdny protestují, ve středu se sešli přímo před sídlem parlamentu a ve čtvrtek pokračovaly celoslovenské demonstrace v mnoha městech. Nepomohlo to, návrh prošel 78 osmi hlasy koaličních poslanců. Opozice vytáhla hlasovací karty.

Kabinet prosadil snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, zkrácení promlčecích lhůt trestných činů či zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP). O tom mluvil jako o podjatém, přičemž právě speciální prokuratura pod vedením Daniela Lipšice otevřela mnohé kauzy z éry Směru, ve kterých bylo obviněno nebo už odsouzeno několik desítek lidí. Mnozí z nich poté, co novela začne platit, mohou vyváznout s nižšími tresty.

„Zjednodušeně se dá shrnout, že pokud dnes těmto aktérům kauz hrozí několikaletý pobyt za mřížemi, nově by měli naději, že v případě prokázání viny odejdou s podmínkou,“ poukázal Denník N s tím, že pro politiky a veřejné činitele navíc budou stanovené mnohem benevolentnější mantinely. Pokud ministra nachytají s úplatkem ve výši 5 milionů eur, pořád se může stát, že vyvázne jen s podmínkou.

Styďte se, vzkazovali poslanci Glückovi

Hlasování začalo už po desáté hodině dopolední, skončilo však až večer. Nejdřív totiž poslanci museli probrat desítky pozměňovacích návrhů, přičemž návrh poslance Ľubomíra Galka (hnutí Slovensko, jež vede expremiér Igor Matovič) obsahoval víc než tři sta bodů – a o těch se hlasovalo zvlášť. Národní rada neschválila prakticky žádný z těchto bodů a návrhů.

Opoziční poslanci požadovali, aby byly jejich návrhy vytištěny a rozdány poslancům, protože koalice jim zkrátila čas v rozpravě. To neprošlo. Upozorňovali také na to, že jsou nejméně dva poslanci ve střetu zájmů, protože benevolentnější legislativa pomůže i jim. Šéf parlamentu Peter Pellegrini o tom však nedal hlasovat. Předsedkyně strany Za lidi Veronika Remišová také poznamenala, že vedení sněmovny porušuje jednací řád.

Během dne se pak velkým tématem stala zpráva, že se zkracování promlčecích lhůt, které novela rovněž obsahuje, netýká jen majetkových zločinů, ale i násilných činů. V případech znásilnění se vlivem novely snížila promlčecí lhůta z dvaceti let na deset. „Komu tím pomůžete?“ ptal se poslanec Alojz Hlina. Emotivní rozprava se vyhrotila například poté, co poslanec Směru Richard Glück argumentoval, že se díky snížení promlčecí lhůty znásilněné ženy dříve vydají čin nahlásit, což prý pomůže vyšetření tohoto činu.

Podle opozičních poslanců také prohlásil, že to na Slovensku „aspoň nebude jako v Americe, kde si ženy vymýšlejí znásilnění“. Poslanci mu pak opakovaně vzkazovali, aby se styděl za slova, kterými obětem sexualizovaných trestných činů naplival do obličeje. V rozpravě vystoupily i poslankyně, které měly se sexuálním násilím osobní zkušenosti a spolu s kolegy vysvětlovaly, že často trvá i desítky let, než se znásilněná žena odváží se svým příběhem vystoupit.

Předkladatel zákona a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar opozici oponoval s tím, že se promlčecí lhůta snižuje na úroveň, která je obvyklá v sousedních zemích, nicméně třeba v Česku je nyní zpřísňování trestů za sexualizované trestné činy rovněž tématem politiků, jak mu připomněl slovenský exministr vnitra Roman Mikulec.

Stačí, aby zákon platil jediný den

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v prosinci uvedl, že vládní návrh znamená vážné nebezpečí narušení právního státu na Slovensku. V lednu pak Evropský parlament schválil kvůli chystaným změnám vůči Slovensku kritickou rezoluci. Ani to však Fica nezastavilo. Parlamentní opozice pomocí obstrukcí zabránila schválení zákona už před Vánocemi a dlouhodobě poukazuje na to, že Ficova vláda změny v justici protlaila narychlo a bez odborné diskuze.

A to proto, aby pomohla „svým lidem“. „Bez okolků ohrozí bezpečnost občanů v zájmu záchrany ‚našich lidí‘,“ prohlásil předseda opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Lidé dříve napojení na Směr-SD jsou totiž mezi těmi, kterým mírnější tresty výrazně pomohou, jak ukazuje Bödörův příklad nebo příklad jeho vzdáleného příbuzného Gašpara.

Ten v posledních volbách kandidoval navzdory tomu, že ho předtím zadržela policie. Obvinila jej z toho, že prostřednictvím úplatků ovlivňoval nyní už bývalého vyšetřovatele z elitní jednotky NAKA. V současnosti mu hrozí až patnáct let vězení, po změně zákona čtyři až deset let, což je kategorie, která připouští i podmínku.

92 fotografií

Gašpara nyní čeká soudní proces, mezitím v parlamentu přišel s pozměňovacími návrhy, které mají zpřísnit některé tresty. Podle médií však tyto „ústupky“ směrem k veřejnosti nijak nepřitíží směrácké „chobotnici“.

Vládní strany mají v Národní radě dostatek hlasů rovněž na prolomení případného veta hlavy státu. Poté, co se novela objeví ve Sbírce zákonů, bude jedinou pojistkou Ústavní soud. Ani ten však možná nebude moct zasáhnout, napsal list Sme.

Aby to dokázal, bude muset jednat velmi rychle. Změny mají začít platit 15. března. „I jeden den účinnosti změn přitom stačí na to, aby se pachatelům zmírnily tresty nebo aby navždy zanikla trestnost tisíců už spáchaných majetkových a hospodářských trestných činů,“ varují novináři.

Bývalá ministryně spravedlnosti Mária Kolíková proto vyzývala koaliční poslance, aby hlasovali podle svého uvážení a ne podle nařízení vedení jejich stran. „Nevíte, o čem jdete hlasovat,“ zdůraznila.