130 let
Hladovějící lidé v Africe (ilustrační snímek).

Hladovějící lidé v Africe (ilustrační snímek). | foto: Reuters

Somálsko léčí nemoci duše pouty a hyenami. Není lehké to změnit

Svět
  •   16:38
MOGADIŠO - Každý třetí Somálec trpí duševní chorobou. Děsivá bilance - tím spíš, že zdravotnictví země je zničené válkou, nehledě na to, že mnozí Somálci věří především v tradiční metody léčby. To v praxi znamená nemocného spoutat, případně jej zavřít do klece s hyenou. Zdravotník, který si říká doktor Hab, se usilovně snaží situaci změnit. Jeho práce je však nesmírně náročná.

Rozhlasové stanice vysílají třikrát denně spot doktora Haba, který má lidi upozornit na to, že psychicky nemocná osoba potřebuje odbornou pomoc. "Zešílel a utíká pryč," volá ve spotu herec a další reaguje: "Tak ho přivaž řetězem."

Právě tak to totiž v mnoha rodinách vypadá. Symptomy duševních chorob považují mnozí Somálci za známky posedlosti zlými duchy, a tak dotyčného nejčastěji spoutají a povolají vymítače. Spot v rozhlase proto pokračuje takto: "Přestaňte s řetězy a odveďte ho do nemocnice doktora Haba. Pomůže, aniž by kohokoli poutal."

ČTĚTE TAKÉ:

Hyena odhalí duchy

Doktor Hab se ve skutečnosti jmenuje Abdirahman Ali Awale a aprobaci psychiatra nemá. Je povoláním ošetřovatel a prošel tříměsíčním kurzem Světové zdravotnické organizace (WHO), po němž začal pomáhat místním, kteří trpí psychickou poruchou. Tvrdí, že si poradí s poporodní depresí i schizofrenií.

Dobře ví, jak to v Somálsku chodí. Ve schopnosti bylinkářů a šamanů stále věří velká část somálské populace. "Lidé si myslí, že hyena má mimořádnou schopnost přijít na vše a odhalí i duchy, kteří jsou příčinou duševní choroby. V Mogadišu proto uvidíte hyeny ulovené v divočině a zavřené v klecích. Rodiny zaplatí 350 liber (11 000 korun) za to, že nechají příbuzného zavřít na jednu noc s hyenou," popisuje léčbu Hab, jehož citoval zpravodajský server BBC.

"Léčba hyenou" je brutální a nezřídka skončí tragicky. Zuby a drápy hyeny mají moc vyhnat z posedlého zlé duchy, tolik doměnka místních. Ve skutečnosti stála noc s hyenou řadu nemocných život. Nehledě na to, že příbuzné stojí více než průměrná roční mzda.

"Vysvětlujeme, že je to nesmysl, že psychická porucha je nemoc jako každá jiná a musí být léčena odborně," říká Hab. Pro psychiatrii se rozhodl v roce 2005, když viděl, jak mladíci honili po ulici psychicky nemocné ženy, kterým nikdo nepomohl. V Mogadišu založil veřejnou psychiatrickou léčebnu, dnes je jich díky němu po celém Somálsku už šest a léčí se v nich 15 000 lidí. K dispozici jsou však jenom tři psychiatři, a ačkoli Hab sám obor nevystudoval, je hlavním poskytovatelem psychiatrické péče v Somálsku (což potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví).

Psychickou chorobou trpí každý třetí Somálec

Před Habem je ale těžko řešitelný problém. WHO odhaduje, že psychickou nemocí trpí nebo trpěl jeden ze tří Somálců, přičemž v celosvětovém měřítku je to jedna osoba z deseti. V těch částí Somálska, kde byly konflikty nejvyhrocenější a stres mimořádný, je procento nemocných ještě vyšší. Posttraumatický syndrom je běžnou záležitostí a situaci komplikuje rozšířená narkomanie.

Ve východní Africe lidé po staletí žvýkají bylinný stimulant kát. Ten u mnohých lidí vyvolává úzkostnou poruchu, v krajním případě i psychózu. "Závislost na kátu léčíme v nemocnici, jenže pacienti pak odejdou a začnou ho užívat znovu. Někdy lidé přicházejí i poosmé," posteskl si Hab.

Další obrovskou komplikací je zoufalý nedostek financí. Habovy zdroje jsou dosti nepatrné, dostává pouze nepravidelné dodávky léků od nevládních organizací. Nemůže příliš doufat ani v pomoc Západu: pomáhají-li západní státy somálskému zdravotnictví, zaměřují se na nakažlivé choroby, neboť výsledky jsou rychlejší a nestojí tolik peněz.

Zaplatil daň na vlastním zdraví

V zemi, kde je informovanost o psychiatrii minimální, představuje problém už pouhé vysvětlení symptomů duševních chorob. Mnohé příznaky jsou přičítány fyzickému onemocnění a některé diagnózy, jako například deprese, jsou neznámým pojmem, a to doslova. Somálština nemá pro slovo "deprese" jednoslovný ekvivalent, používá košatého popisu "pocit, jaký má velbloud, když mu zemře přítel".

Výmluvné svědectví o tom, jak málo se o psychiatrii v Somálsku ví, podává obraz, na který se v místní krajině narazí dosti často: člověk připoutaný řetězy ke stromu. Doktor Hab zemi objíždí autem, lidi osvobozuje a odváží na kliniky. "Přivážou rodiče, sourozence a jiné příbuzné ke stromu a odejdou," vysvětluje zdravotník.

Nesmírně náročná práce si na zdraví doktora Haba vybrala vysokou daň. "Když jsem začínal, byl jsem zdravý. Teď mám cukrovku a potýkám se s dalšími vážnými komplikacemi. Plakal jsem v rozhlase, v televizi i před prezidenty. I teď mám pocit, že pláču," říká Hab.

Autoři: ČTK, msl